3I/ATLAS je mezihvězdná kometa objevená 1. července 2025 přehlídkovou stanicí ATLAS, známá také jako C/2025 N1 (ATLAS). Pohybuje se nevázanou, hyperbolickou dráhou kolem Slunce a k Zemi se přiblížila na vzdálenost 1,8 AU, nepředstavovala tedy žádné nebezpečí. Označení „3I“ značí, že jde o třetí potvrzený mezihvězdný objekt, který prošel Sluneční soustavou, po 1I/ʻOumuamua a 2I/Borisov.
Objev a dráha
Kometu jako první zachytil dalekohled ATLAS financovaný NASA v Chile, když vstupovala do vnitřní části Sluneční soustavy rychlostí přibližně 61 km/s. První údaje naznačovaly dráhu, která by se mohla Země přiblížit, ale následná pozorování z mnoha observatoří ukázala, že její trajektorie je hyperbolická, a tedy mezihvězdná. Snímky pořízené před objevem v rámci několika přehlídek tuto dráhu potvrdily. Jeho poloha poblíž roviny Galaxie a husté hvězdné pole galaktického centra ztěžovaly jeho dřívější zachycení.
Složení a aktivita
3I/ATLAS je aktivní kometa s pevným ledovým jádrem obklopeným komou z plynu a prachu. Sluneční světlo ohřívá jádro, led se mění v plyn, který unáší prach. Hubbleův teleskop a další kosmické sondy naznačují, že jádro je menší než 1 km v průměru. Vesmírný dalekohled Jamese Webba zjistil, že kometa je neobvykle bohatá na oxid uhličitý, s menším množstvím vody, oxidu uhelnatého a metanu, zatímco pozemní dalekohledy zaznamenaly kyanid a páry niklu v množství podobném kometám Sluneční soustavy.
Přísluní a původ
Kometa dosáhla nejbližšího bodu ke Slunci 29. října 2025 ve vzdálenosti 1,36 AU, tedy mezi drahami Země a Marsu. Její trajektorie naznačuje, že pochází buď z tenkého, nebo tlustého disku Mléčné dráhy. Pokud pochází z tlustého disku, mohla by být stará nejméně 7 miliard let, tedy starší než Sluneční soustava.