ARD je společná organizace německých regionálních veřejnoprávních vysílacích společností, založená v roce 1950 v Západním Německu s cílem hájit společné zájmy vysílatelů při obnově vysílání po válce, zejména zavedením společné televizní sítě. Financuje se především z povinného poplatku domácností a firem, který se vybírá prostřednictvím Beitragsservice, a sama sebe označuje za největší síť veřejnoprávních vysílatelů na světě. ARD provozuje celostátní program Das Erste a připravuje pořady pro devět regionálních členských vysílatelů, které po celé zemi provozují rozhlasové stanice a regionální televizní vysílání.
Založení po válce
Po druhé světové válce si spojenecké mocnosti přály, aby německé vysílání bylo decentralizované a nezávislé jak na státu, tak na propagandě předválečné říšské rozhlasové společnosti. Nové veřejnoprávní instituce byly organizovány jako nevládní neziskové subjekty, které dohlížely rady zahrnující zástupce veřejného života. Zakládajícími členy ARD byly regionální stanice z britské, francouzské a americké okupační zóny a každá z nich byla financována z poplatku, který platily německé domácnosti vlastnící rozhlasový přijímač.
Televize a celostátní dosah
Rozhlasové stanice zpočátku vysílaly pouze regionálně, proto ARD od počátku usilovala o celostátní televizní službu, která byla schválena v roce 1952. Síť začala vysílat v roce 1954 pod názvem Deutsches Fernsehen, několikrát byla přejmenována a v roce 1994 přijala krátký název Das Erste. Denní zpravodajská relace Tagesschau, poprvé vysílaná v roce 1952, se stala charakteristickým pořadem ARD a sleduje ji v průměru zhruba 8 milionů diváků.
Financování a nezávislost
Členové ARD mají být nezávislí na vládě a spoléhají se na reklamu jen v malé míře, převážnou část příjmů čerpají z poplatků stanovených v politickém procesu. Jejich zákonné poslání zahrnuje informovat a bavit veřejnost, podporovat začleňování různých částí společnosti a dávat menšinám hlas v programové skladbě.