rok

2023

27 min čtení
V 195 jazycích
13 obrázků

3. tisíciletí

◄ 20. stol. • 21. století
◄◄ ◄ 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 • 2025 • 2026 • 2027 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec

Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončil v neděli 31. prosince. V České republice měl 250 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadlo na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5783 a 5784, dle islámského kalendáře 1444 a 1445.

Události

Česko

1. ledna – Bylo ukončeno vysílání televizní stanice ČT3.
4. ledna – Ve velkochovu v Brodě nad Tichou proběhlo kvůli ptačí chřipce vybíjení téměř všech tamních 750 000 nosnic, tedy 15 % všech českých slepic.
8. ledna – Josef Středula, předseda ČMKOS, se vzdal kandidatury v prezidentské volbě.
13.–14. ledna – V prvním kole prezidentských voleb uspěli Petr Pavel (35,40 %) a Andrej Babiš (34,99 %). Volby se účastnilo 68,24 % voličů.
27.–28. ledna – Druhé kolo volby prezidenta České republiky 2023 vyhrál Petr Pavel (58,32 %). Volby se zúčastnilo 70,25 % voličů.
16. února – Novým primátorem Prahy byl zvolen Bohuslav Svoboda.
8. března – Miloši Zemanovi skončil mandát prezidenta republiky.
9. března – Petr Pavel složil ústavou předepsaný slib a ujal se funkce prezidenta České republiky.
10. března – Do funkce ministra životního prostředí byl jmenován Petr Hladík.
20. dubna – Ministr školství Vladimír Balaš oznámil konec na ministerstvu ze zdravotních důvodů.
4. května
- Do funkce ministra školství, mládeže a tělovýchovy byl jmenován Mikuláš Bek.
- Při požáru v brněnské Plotní ulici zemřelo osm lidí bez domova.
29. června – Prezident Petr Pavel jmenoval Marka Výborného novým ministrem zemědělství.
6.–7. července – Na dvoudenní návštěvu České republiky přiletěl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Setkal se s prezidentem Petrem Pavlem, premiérem Petrem Fialou, předsedou senátu Milošem Vystrčilem a předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou.
18. září – Byla zahájena výstavba Areny Brno.
8. října – Proběhl 133. ročník Velké pardubické se Slavia pojišťovnou.
2. listopadu – Pražské metro mělo po pěti letech prací kompletní pokrytí mobilním signálem.
21. prosince – Masová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze si vyžádala 15 mrtvých včetně 24letého útočníka Davida Kozáka

Svět

1. ledna
- Švédsko se ujalo Předsednictví EU.
- Evropským hlavním městem kultury v roce 2023 jsou maďarský Veszprém, rumunský Temešvár a řecký Eleusis.
- Chorvatsko se stalo 20. členským státem eurozóny a 27. částí Schengenského prostoru.
- Volným dílem se staly knihy Ivana Olbrachta, Fráni Šrámka, Bedřicha Hrozného aj.
5. ledna – Ve Vatikánu byl pohřben někdejší papež Benedikt XVI.
10. ledna – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačního systému Windows 8.1.
3. února – USA oznámily, že sledují údajné čínské špionážní balóny nad Amerikou, přičemž první balón se vznášel z Yukonu do Jižní Karolíny, než byl následující den sestřelen, a druhý se vznášel nad Kolumbií a Brazílií.
6. února – Turecko a severní Sýrii zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 M_w.
21. února – Ruský prezident Vladimir Putin oznámil pozastavení účasti na nové dohodě START o snížení počtu nasazených strategických zbraní dojednané roku 2010 v Praze.
5. března – Parlamentní volby v Estonsku vyhrála strana dosavadní premiérky.
6. března – Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská byla in absentia odsouzena k 15 letům odnětí svobody.
9. března – Při střelbě v náboženském centru v Hamburku zahynulo 8 osob včetně pachatele.
12. března – Proběhl 95. ročník udílení Oscarů, nejlepším filmem se stalo Všechno, všude, najednou, za nejlepší herecké výkony byli oceněni Brendan Fraser a Michelle Yeoh.
14. března – Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper se po taranu ruskou stíhačkou Su-27 zřítil do Černého moře.
17. března – Mezinárodní trestní soud v nizozemském Haagu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v kauze deportací ukrajinských dětí do Ruska.
27. březen
- Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO.
- Novým premiérem Skotska byl zvolen Humza Yousaf.
30. březen
- Turecký parlament ratifikoval vstup Finska do NATO.
2. dubna – parlamentní volby ve Finsku a Bulharsku, prezidentské volby v Černé Hoře.
4. dubna – Finsko se stalo 31. členem NATO.
14. dubna
- Dle odhadů OSN se nejlidnatější zemí světa stala Indie.
- Evropská kosmická agentura (ESA) vypustila sondu JUICE, která má pátrat po životě v Jupiterově soustavě. Datum jejího příletu se předpokládá na rok 2031.
15. dubna – V Súdánu začal konflikt mezi generálem polovojenské organizace rychlé podpory a generálem ozbrojených sil Súdánu.
25. dubna – Americký prezident Joe Biden oficiálně oznámil kandidaturu v amerických prezidentských volbách 2024.
5. května – Světová zdravotnická organizace vyhlásila ukončení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu kvůli pandemií covidu-19. Celosvětově si pandemie nemoci covid-19 vyžádala téměř 7 milionů obětí.
6. května – Proběhla Korunovace Karla III. a Camilly.
8.–21. května – Turnaj Blast Paris Major 2023 ve hře Counter-Strike: Global Offensive vyhrál tým Vitality.
9.–13. května – Eurovision Song Contest 2023 v anglickém Liverpoolu vyhrála zpěvačka Loreen.
12.–28. května – 87. Mistrovství světa v ledním hokeji ve finském Tampere a lotyšské Rize.
14. května – Parlamentní volby v Turecku vyhrála vládnoucí strana prezidenta Erdoğana, který zároveň vyhrál první kolo prezidentských voleb.
15. května – Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala úřednickou vládu Ľudovíta Ódora.
21. května – Parlamentní volby v Řecku vyhrála strana dosavadního premiéra Nová demokracie.
28. května
- Druhé kolo prezidentských voleb v Turecku těsně vyhrál dosavadní prezident Recep Tayyip Erdoğan.
- Mistrovství světa v ledním hokeji 2023 vyhrála Kanada.
2. června – Při železniční nehodě v indickém státě Odiša zemřelo nejméně 288 lidí a dalších 900 bylo zraněno.
6. června – Byla protržena Kachovská přehrada na Ukrajině při konfliktu s Ruskem. Protržení znamenalo ekologickou katastrofou a problém pro obyvatele žijící v širokém okolí.
11. června – Předčasné parlamentní volby v Černé Hoře vyhrálo nové hnutí Evropa teď.
18. června – Nehoda ponorky Titan, která se ztratila v mezinárodních vodách severního Atlantského oceánu u pobřeží kanadského ostrova Newfoundland, během turistické výpravy k vraku Titaniku.
20. června – Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se nebude ucházet o funkci prezidentky pro druhé volební období.
22. června – Americká pobřežní stráž oznámila, že pětičlenná posádka pohřešované ponorky Titan je po smrti. Ponorka s nejvyšší pravděpodobností implodovala.
23. – 24. června – proběhla tzv. Vzpoura Wagnerovy skupiny jako reakce na spory Jevgenije Prigožina a jeho Wagnerovy skupiny s ruskou vládou a armádou
26. června – Předčasné parlamentní volby v Řecku opět vyhrála strana dosavadního premiéra Nová demokracie.
21. června – 2. července – 3. Evropské hry 2023 v polském Krakově.
1. července – Španělsko se ujalo Předsednictví EU.
20. července – 20. srpna – Mistrovství světa ve fotbale žen v Austrálii a na Novém Zélandu, vyhrál tým Španělska.
23. července – Parlamentní volby ve Španělsku vyhrála Lidová strana.
26. července – V Nigeru probíhá vojenský převrat, současného prezidenta Mohameda Bazouma vojáci zajali. Byl také vyhlášen celostátní zákaz vycházení a byly uzavřeny hranice země.
1.–6. srpna – Proběhly Světové dny mládeže v portugalském hlavním městě Lisabonu.
9. srpna – V Ekvádoru zemřel při atentátu kandidát na prezidenta Fernando Villavicencio. K útoku se přihlásil gang Los Lobos a vyhrožoval i dalšími útoky. Země vyhlásila výjimečný stav.
23. srpna
- V Rusku bylo sestřeleno soukromé letadlo Jevgenije Prigožina, vůdce Wagnerovy skupiny. Ten společně s dalšími lidmi na palubě, včetně Dmitrije Utkina, zahynul.
- Indická sonda Čandraján-3, úspěšně přistála u kráteru Manzinus na Měsíci.
27. srpna – Prezidentské volby v Zimbabwe vyhrál stávající prezident Emmerson Mnangagwa.
8. září – Maroko zasáhlo silné zemětřesení o síle 6,9 M_w.
9. září – V Indii začal summit G20.
19. září – Ázerbájdžán získal zpět pod kontrolu Náhorní Karabach. Na 120 000 Arménů odešlo do Arménie.
30. září – Parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana SMER-SD v čele s Robertem Ficem.
5. října – Ruská raketa zasáhla ukrajinskou obec Hroza a zabila na padesát lidí.
7. října – Útok palestinských teroristů z hnutí Hamás na Izrael. Při útoku bylo zabito nejméně 900 Izraelců.
8. října – Izrael vyhlásil válečný stav a nařídil totální blokádu pásma Gazy.
9. října – Východní Slovensko zasáhlo zemětřesení o síle 5,1 M_w, nejvíce zasažena byla obec Ďapalovce.
10. října – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačních systémů Windows Server 2012 a Windows Server 2012 R2.
11. října – Afghánistán zasáhlo silné zemětřesení o síle 6,3 M_w.
15. října – parlamentní volby v Polsku vyhrála vládnoucí strana Právo a spravedlnost.
8. září – 21. října – Mistrovství světa v ragby ve Francii.
22. října – Parlamentní volby ve Švýcarsku vyhrála Švýcarská lidová strana.
28. října – Izrael zahájil invazi do Pásma Gazy rozsáhlým pozemním útokem.