factograf
CS
Přihlásit se

stát ve východní Evropě

Ukrajina

  • 1 min čtení
  • V 308 jazycích
  • 25 obrázků
  • Původní článek Factografu
Ukrajina

Ukrajina je stát ve východní Evropě a po Rusku druhý největší stát v Evropě, s nímž sousedí na východě a severovýchodě. Dále hraničí s Běloruskem, Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Moldavskem a má pobřeží u Černého moře a Azovského moře. Hlavním městem a zároveň největším městem je Kyjev. Úředním jazykem je ukrajinština a rozloha země činí přibližně 600 000 čtverečních kilometrů, přičemž žije zhruba 32 milionů obyvatel.

Rané a středověké dějiny

Ortografická projekce Ukrajiny zobrazující sporná území
Ortografická projekce Ukrajiny zobrazující sporná území
Rané migrace indoevropských národů z pontských stepí na území dnešní Ukrajiny a Ruska
Rané migrace indoevropských národů z pontských stepí na území dnešní Ukrajiny a Ruska
Největší rozsah Kyjevské Rusi, 1054–1132
Největší rozsah Kyjevské Rusi, 1054–1132
Polsko-litevské společenství v maximálním rozsahu v roce 1619, překryté moderními hranicemi; od roku 1569 Polsko vykonávalo moc nad velkou částí Ukrajiny
Polsko-litevské společenství v maximálním rozsahu v roce 1619, překryté moderními hranicemi; od roku 1569 Polsko vykonávalo moc nad velkou částí Ukrajiny
Hetman Bohdan Chmelnický po povstání proti Polsku v roce 1648 založil nezávislý kozácký stát
Hetman Bohdan Chmelnický po povstání proti Polsku v roce 1648 založil nezávislý kozácký stát
Polská vojska vstupují do Kyjeva v květnu 1920 během polsko-sovětské války
Polská vojska vstupují do Kyjeva v květnu 1920 během polsko-sovětské války
Mladí lidé v národním ukrajinském kroji na slavnosti připomínající Akt sjednocení z roku 1919, který se každoročně slaví ve 22 ukrajinských městech
Mladí lidé v národním ukrajinském kroji na slavnosti připomínající Akt sjednocení z roku 1919, který se každoročně slaví ve 22 ukrajinských městech
Les Kurbas, přední představitel Popravené renesance, byl popraven sovětskými úřady
Les Kurbas, přední představitel Popravené renesance, byl popraven sovětskými úřady
Kyjev utrpěl během druhé světové války značné škody a v letech 1941 až 1943 byl okupován Německem
Kyjev utrpěl během druhé světové války značné škody a v letech 1941 až 1943 byl okupován Německem
Leonid Kravčuk a Boris Jelcin podepisují Bělovežské dohody 8. prosince 1991
Leonid Kravčuk a Boris Jelcin podepisují Bělovežské dohody 8. prosince 1991
Protest Euromajdanu v Kyjevě, prosinec 2013
Protest Euromajdanu v Kyjevě, prosinec 2013
Pohled ze západního svahu hory Aj-Petri na náhorní plošinu Aj-Petri na Krymu
Pohled ze západního svahu hory Aj-Petri na náhorní plošinu Aj-Petri na Krymu
12 obrázků

Lidé na tomto území žijí přinejmenším od roku 32 000 př. n. l. Ve středověku se země stala centrem raného slovanského rozšiřování a východoslovanské kultury pod vládou Kyjevské Rusi, která vznikla v 9. století a v 10. a 11. století se stala největší a nejmocnější říší v Evropě. Později se rozpadla na soupeřící regionální mocnosti a ve 13. století ji zničili Mongolové. Následujících zhruba 600 let území postupně ovládaly, dělily a spravovaly různé vnější mocnosti.

Samostatnost a moderní doba

Kyjev, finanční centrum Ukrajiny
Kyjev, finanční centrum Ukrajiny
Pšeničné pole ve vesnici Spasiv v Rivnenské oblasti
Pšeničné pole ve vesnici Spasiv v Rivnenské oblasti
Kamjanec-Podilskyj hrad, jeden ze sedmi divů Ukrajiny
Kamjanec-Podilskyj hrad, jeden ze sedmi divů Ukrajiny
Jednotka HRCS2; železniční doprava je na Ukrajině hojně využívána
Jednotka HRCS2; železniční doprava je na Ukrajině hojně využívána
Jazyková mapa Ukrajiny zobrazující nejčastější mateřský jazyk podle lokality, sčítání lidu 2001
Jazyková mapa Ukrajiny zobrazující nejčastější mateřský jazyk podle lokality, sčítání lidu 2001
Katedrála svaté Sofie v Kyjevě, památka UNESCO a jedna z hlavních křesťanských katedrál na Ukrajině
Katedrála svaté Sofie v Kyjevě, památka UNESCO a jedna z hlavních křesťanských katedrál na Ukrajině
Městská ústřední nemocnice v Kyjevě
Městská ústřední nemocnice v Kyjevě
Zelenskyj navštívil nemocnici v Oděské oblasti, kde se v červenci 2022 léčí zranění ukrajinští obránci
Zelenskyj navštívil nemocnici v Oděské oblasti, kde se v červenci 2022 léčí zranění ukrajinští obránci
Rudá univerzita v Kyjevě
Rudá univerzita v Kyjevě
Sídlo metropolitů Bukoviny a Dalmácie
Sídlo metropolitů Bukoviny a Dalmácie
Výsledky parlamentních voleb v roce 2014 podle stran
Výsledky parlamentních voleb v roce 2014 podle stran
Tradiční ukrajinská velikonoční vajíčka (pysanky), jejichž vzory sahají až k raným slovanským kulturám
Tradiční ukrajinská velikonoční vajíčka (pysanky), jejichž vzory sahají až k raným slovanským kulturám
12 obrázků

Ukrajina vyhlásila nezávislost v roce 1991 v době rozpadu Sovětského svazu. V roce 1996 následovala nová ústava, když se země vydala cestou k demokracii s volným trhem. K pozdějším událostem patřila Oranžová revoluce v letech 2004 a 2005, protesty Euromajdanu v roce 2014, ruská anexe Krymu a válka v Donbasu. Ruská invaze v roce 2022 zahájila novou fázi konfliktu. Ukrajina je poloprezidentská republika a je jedním ze zakládajících členů Organizace spojených národů.

V 308 jazycích

ČeštinaDeutschEnglishEspañolFrançaisItaliano日本語PolskiPortuguêsРусскийУкраїнська中文AbkhazianAcehneseAdygheAfrikaansShqipAmiአማርኛOld EnglishOboloAngikaAragoneseAramaicالعربيةMoroccan ArabicEgyptian ArabicAsturianuঅসমীয়াKotavaAvaricAwadhiAymaraAzbAzərbaycanBalineseBavarianbat-smgБашҡортBatak TobaBikolБеларускаяBetawiБългарскиBhojpuriBislamaBanjarBlkBamanakanবাংলাབོད་སྐད་BishnupriyaBrezhonegBosanskiBtmBugineseБуряадCatalàcbk-zamCdoCebuanoНохчийнᏣᎳᎩChamorroCheyenneکوردیی ناوەندیCorsicanCrimean TatarKashubianChurch SlavicЧӑваш чӗлхиCymraegDagDanskDinkaZazaDolnoserbšćinaDtyDivehiརྫོང་ཁEʋegbeΕλληνικάEmlEsperantoEestiEuskaraExtremaduranفارسیPulaarfiu-vroSuomiFijianFøroysktArpitanNorthern FrisianFurlanFryskGagauzGan ChineseGaeilgeGcrGàidhligGilakiGalegoGuaraniकोंकणीGothicગુજરાતીGuwGaelgHakka ChineseHausaʻŌlelo HawaiʻiעבריתFiji Hindiहिन्दीHrvatskiHornjoserbšćinaHaitian CreoleMagyarՀայերենHywInterlinguaIbanBahasa IndonesiaInterlingueIgboInupiaqIlokoIngushIdoIsvÍslenskaInuktitutJamaican Creole EnglishLojbanJawaKara-KalpakTaqbaylitქართულიKabardianKbpTyapKongoGikuyuҚазақшаខ្មែរKanuriಕನ್ನಡKomi-Permyak한국어Karachay-BalkarکٲشُرKurdî (kurmancî)KomiKernewekКыргызчаLadinoLatinLbeLëtzebuergeschLezghianLingua Franca NovaLugandaLigureLimburgishLldLombardLingálaລາວLatgalianLietuviųLatviešuMadureseMagahiमैथिलीmap-bmsMokshaMalagasyMariMinangkabauMāoriМакедонскиമലയാളംমৈতৈলোন্МонголWestern MariमराठीMelayuMaltiMirandeseErzyaမြန်မာمازرونیNeapolitanNeddersass’sch (Nedderlannen)Neddersass’schनेपालीNewariNederlandsNorsk nynorskNovialNorskߒߞߏNrmSesotho sa LeboaNupNavajoNyanjaOccitanOloOromooଓଡ଼ିଆИронPangasinanPampangaPapiamentoਪੰਜਾਬੀPicardNaijíriá PíjinPennsylvania GermanPalatine GermanPiemontèisWestern PanjabiPonticپښتوPwnRunasimiRumantschRomanyroa-rupRoa (Tara)RomânăRusynIkinyarwandaСаха тылаᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤSicilianuScotsSarduسنڌيDavvisámegiellaⵜⴰⵛⵍⵃⵉⵜတႆးSrpski (latinica)සිංහලSlovenčinaSlovenščinaAnarâškielâSamoanChiShonaSoomaaliShqipSranan TongoСрпскиSwatiSaterland FrisianSesothoBasa SundaSvenskaKiswahiliSylŚlōnskiSzyதமிழ்TayTetumతెలుగుТоҷикӣไทยትግርኛTürkmen diliFilipinoTalyshSetswanaToki ponaLea fakatongaTok PisinTarokoTürkçeTsongaТатарTumbukaAkanТываUdmurtئۇيغۇرچەاردوO‘zbekVenetoVepsVendaTiếng ViệtWest FlemishVolapükWarayWalloonWolofWu ChineseIsiXhosaMingrelianייִדישÈdè YorùbáVahcuenghZeelandicⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜzh-yueIsiZulu

Редакція Factograf · Publikováno 14. října 2026 · Částečně podle Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek