factograf
CS
Přihlásit se

stát ve východní Evropě

Bělorusko

  • 1 min čtení
  • V 285 jazycích
  • 25 obrázků
  • Původní článek Factografu
Bělorusko

Bělorusko, oficiálně Běloruská republika, je vnitrozemský stát ve východní Evropě. Na východě a severovýchodě hraničí s Ruskem, na jihu s Ukrajinou, na západě s Polskem a na severozápadě s Litvou a Lotyšskem. Země má rozlohu přibližně 207 600 kilometrů čtverečních a zhruba 9,1 milionu obyvatel. Hlavním a zároveň největším městem je Minsk, který je spravován samostatně jako město se zvláštním statusem.

Raná historie

Známka s křížem svaté Eufrozyny od Lazara Bohši z roku 1992
Známka s křížem svaté Eufrozyny od Lazara Bohši z roku 1992
Knížectví ve východní Evropě před mongolskými a litevskými invazemi
Knížectví ve východní Evropě před mongolskými a litevskými invazemi
Mapa Velkoknížectví litevského v 15. století před jeho sjednocením s Polským královstvím, z níž je patrné, že Bělorusko leželo zcela v jeho hranicích
Mapa Velkoknížectví litevského v 15. století před jeho sjednocením s Polským královstvím, z níž je patrné, že Bělorusko leželo zcela v jeho hranicích
Napoleonova Velká armáda při ústupu po invazi do Ruska přechází řeku Berezinu poblíž Barysavu v Bělorusku
Napoleonova Velká armáda při ústupu po invazi do Ruska přechází řeku Berezinu poblíž Barysavu v Bělorusku
Shromáždění v lese Kurapaty v roce 1989, kde mezi lety 1937 a 1941 bylo během Velké čistky NKVD zavražděno 30 000 až 250 000 lidí, včetně příslušníků běloruské inteligence
Shromáždění v lese Kurapaty v roce 1989, kde mezi lety 1937 a 1941 bylo během Velké čistky NKVD zavražděno 30 000 až 250 000 lidí, včetně příslušníků běloruské inteligence
Němečtí vojáci v Minsku, srpen 1941
Němečtí vojáci v Minsku, srpen 1941
Památník Chatyň; během druhé světové války němečtí nacisté zavraždili civilisty v 5 295 různých lokalitách okupovaného sovětského Běloruska
Památník Chatyň; během druhé světové války němečtí nacisté zavraždili civilisty v 5 295 různých lokalitách okupovaného sovětského Běloruska
Běloruský plakát s nápisem „Ať žije stalinská ústava vítězného socialismu a skutečné demokracie!“ (vydán v roce 1940)
Běloruský plakát s nápisem „Ať žije stalinská ústava vítězného socialismu a skutečné demokracie!“ (vydán v roce 1940)
Představitelé Ruska, Ukrajiny a Běloruska podepisují Bělovežskou dohodu o rozpuštění Sovětského svazu, 8. prosince 1991
Představitelé Ruska, Ukrajiny a Běloruska podepisují Bělovežskou dohodu o rozpuštění Sovětského svazu, 8. prosince 1991
Mapa Běloruska z roku 1997
Mapa Běloruska z roku 1997
Alexandr Lukašenko vládne Bělorusku od roku 1994.
Alexandr Lukašenko vládne Bělorusku od roku 1994.
Jezero Strusta ve Vitebské oblasti
Jezero Strusta ve Vitebské oblasti
12 obrázků

Během většiny středověku byla území dnešního Běloruska ovládána nezávislými městskými státy, jako bylo Polocké knížectví. Ve 14. století spadla pod Velkoknížectví litevské a později pod Polsko-litevskou unii, což trvalo zhruba 500 let. Po dělení Polska-Litvy v letech 1792–1795 připadlo území Ruskému impériu. Po ruské revoluci vznikla konkurenční státní útvary a Běloruská SSR se nakonec stala v roce 1922 jednou ze zakládajících republik Sovětského svazu.

Nezávislost a politika

Dřívější vlajka Běloruska, používaná v roce 1918 a znovu v letech 1991 až 1995, je široce užívána jako symbol opozice vůči vládě Alexandra Lukašenka.
Dřívější vlajka Běloruska, používaná v roce 1918 a znovu v letech 1991 až 1995, je široce užívána jako symbol opozice vůči vládě Alexandra Lukašenka.
Protesty na Říjnovém náměstí v Minsku v roce 2006 po běloruských prezidentských volbách 2006
Protesty na Říjnovém náměstí v Minsku v roce 2006 po běloruských prezidentských volbách 2006
Správní členění Běloruska
Správní členění Běloruska
Prezident Alexandr Lukašenko si potřásá rukou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, 2015
Prezident Alexandr Lukašenko si potřásá rukou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, 2015
Představitelé Běloruska, Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny na minském summitu, 11.–12. února 2015
Představitelé Běloruska, Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny na minském summitu, 11.–12. února 2015
Vojáci hlídkují v Bělovežském pralese na běloruské hranici s Polskem
Vojáci hlídkují v Bělovežském pralese na běloruské hranici s Polskem
Graffiti v Gdaňsku zobrazující běloruského aktivistu za lidská práva Ales Bjaljacki
Graffiti v Gdaňsku zobrazující běloruského aktivistu za lidská práva Ales Bjaljacki
Shromáždění proti Lukašenkovi v Minsku, 23. srpna 2020
Shromáždění proti Lukašenkovi v Minsku, 23. srpna 2020
Běloruské regiony podle hrubého regionálního produktu (HRP)
Běloruské regiony podle hrubého regionálního produktu (HRP)
Roční HDP a index spotřebitelských cen Běloruska, 2001–2013 (citace potřebná)
Roční HDP a index spotřebitelských cen Běloruska, 2001–2013 (citace potřebná)
Dvojjazyčný bělorusko-ruský nápis v běloruském městě Rakaŭ, 2014
Dvojjazyčný bělorusko-ruský nápis v běloruském městě Rakaŭ, 2014
Katedrála svaté Sofie v Polocku patří mezi nejstarší kostely v Bělorusku a její současná podoba je předním příkladem barokní architektury v bývalé Polsko-litevské unii.
Katedrála svaté Sofie v Polocku patří mezi nejstarší kostely v Bělorusku a její současná podoba je předním příkladem barokní architektury v bývalé Polsko-litevské unii.
12 obrázků

Druhá světová válka zemi zdevastovala, přičemž přišla přibližně o čtvrtinu obyvatelstva. Bělorusko získalo nezávislost 25. srpna 1991 během rozpadu Sovětského svazu. Alexandr Lukašenko byl zvolen prezidentem v roce 1994 a od té doby tuto funkci zastává, přičemž vede silně centralizovanou autoritářskou vládu. Země se v mezinárodních žebříčcích svobody tisku a občanských svobod umisťuje na nízkých příčkách a zachovala si několik politik z sovětské éry, včetně státního vlastnictví velké části hospodářství.

V 285 jazycích

ČeštinaDeutschEnglishEspañolFrançaisItaliano日本語PolskiPortuguêsРусскийУкраїнська中文AbkhazianAcehneseAdygheAfrikaansShqipSouthern AltaiAmiአማርኛOld EnglishOboloAngikaAragoneseAramaicالعربيةMoroccan ArabicEgyptian ArabicAsturianuKotavaAvaricAwadhiAymaraAzbAzərbaycanBalineseBavarianbat-smgБашҡортBikolБеларускаяBetawiБългарскиBhojpuriBislamaBanjarBlkবাংলাབོད་སྐད་BishnupriyaBrezhonegBosanskiБуряадCatalàcbk-zamCdoCebuanoНохчийнᏣᎳᎩکوردیی ناوەندیCorsicanCrimean TatarKashubianChurch SlavicЧӑваш чӗлхиCymraegDagDanskDinkaZazaDolnoserbšćinaDtyDivehiརྫོང་ཁEʋegbeΕλληνικάEmlEsperantoEestiEuskaraExtremaduranفارسیPulaarfiu-vroSuomiFøroysktArpitanNorthern FrisianFurlanFryskGagauzGaeilgeGcrGàidhligGilakiGalegoGuaraniकोंकणीGothicગુજરાતીGaelgHakka ChineseHausaʻŌlelo HawaiʻiעבריתFiji Hindiहिन्दीHrvatskiHornjoserbšćinaHaitian CreoleMagyarՀայերենHywInterlinguaIbanBahasa IndonesiaInterlingueIgboIlokoIdoIsvÍslenskaJamaican Creole EnglishLojbanJawaKara-KalpakTaqbaylitქართულიKabardianKbpTyapKongoҚазақшаខ្មែរಕನ್ನಡKomi-Permyak한국어Karachay-BalkarکٲشُرKurdî (kurmancî)KomiKernewekКыргызчаLadinoLatinLëtzebuergeschLezghianLingua Franca NovaLugandaLigureLimburgishLldLombardLingálaລາວLatgalianLietuviųLatviešuMadureseMagahiमैथिलीmap-bmsMokshaMalagasyMariMinangkabauMāoriМакедонскиമലയാളംমৈতৈলোন্МонголMnwWestern MariमराठीMelayuMaltiMirandeseErzyaမြန်မာمازرونیNeapolitanNeddersass’sch (Nedderlannen)Neddersass’schनेपालीNewariNederlandsNorsk nynorskNovialNorskSesotho sa LeboaNavajoOccitanOloOromooଓଡ଼ିଆИронPangasinanPampangaPapiamentoਪੰਜਾਬੀPicardPiemontèisWestern PanjabiPonticپښتوRunasimiRumantschroa-rupRoa (Tara)RomânăRusynIkinyarwandaСаха тылаᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤसंस्कृत भाषाSicilianuScotsSarduسنڌيDavvisámegiellaSängöⵜⴰⵛⵍⵃⵉⵜတႆးSrpski (latinica)සිංහලSkrSlovenčinaSlovenščinaAnarâškielâSamoanChiShonaSoomaaliShqipSranan TongoСрпскиSwatiSaterland FrisianSesothoBasa SundaSvenskaKiswahiliSylŚlōnskiSzyதமிழ்TayTetumతెలుగుТоҷикӣไทยTürkmen diliFilipinoTalyshToki ponaLea fakatongaTok PisinTarokoTürkçeTsongaТатарTumbukaAkanTahitianUdmurtئۇيغۇرچەاردوO‘zbekVenetoVepsTiếng ViệtWest FlemishVolapükWarayWalloonWolofWu ChineseIsiXhosaMingrelianייִדישÈdè YorùbáVahcuenghZeelandicⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜzh-yueIsiZulu

Редакція Factograf · Publikováno 14. října 2026 · Částečně podle Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek