Indie, oficiálně Indická republika, je stát v jižní Asii. Je sedmou největší zemí světa podle rozlohy a nejlidnatější. Ohraničena je Indickým oceánem, Arabským mořem a Bengálským zálivem a sousedí na souši s Pákistánem, Čínou, Nepálem, Bhútánem, Bangladéšem a Myanmarem. Její dlouhá historie zahrnuje starověké městské civilizace, šíření hinduismu, buddhismu a džinismu, několik říšských dynastií a období britské koloniální vlády, které skončilo nezávislostí v roce 1947. Dnes je federální parlamentní republikou a patří k největším ekonomikám světa.
Starověké a středověké dějiny












Moderní lidé se na subkontinent dostali z Afriky přibližně před 55 000 lety. Usedlý život se rozvinul v povodí řeky Indus, což vedlo k civilizaci údolí Indu ve třetím tisíciletí př. n. l. Později se utvářela sanskrtská kultura a náboženské tradice, z nichž vznikl hinduismus, a vznikly také buddhismus a džinismus. Říše, jako byly Maurjovská a Guptovská, podporovaly rozsáhlé kulturní a vědecké úspěchy. Od raného 2. tisíciletí zakládali muslimští vládci Delhíský sultanát a později Mughalská říše přinesla hospodářský rozmach a kulturní syntézu.
Koloniální vláda a nezávislost












Britská Východoindická společnost postupně rozšiřovala kontrolu nad subkontinentem a přímá vláda koruny, známá jako britský Raj, začala v roce 1858. Na počátku dvacátého století sílilo nacionalistické hnutí, které se po roce 1920 proslavilo nenásilným odporem. V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na nezávislé dominia Indii a Pákistán, což si vyžádalo obrovské ztráty na životech a masovou migraci.
Moderní republika












Ústava přijatá v roce 1950 zavedla federální demokratickou republiku se zárukami svobody projevu a náboženské plurality. Od hospodářských reforem v devadesátých letech ekonomika silně roste. Indie má velké obyvatelstvo přesahující 1,4 miliardy lidí, je jadernou velmocí a má 45 míst zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO. Mezi výzvy patří nerovnost příjmů, genderová nerovnost a degradace životního prostředí.
