factograf
CS
Přihlásit se

stát v Severní Americe

Mexiko

  • 1 min čtení
  • V 319 jazycích
  • 37 obrázků
  • Původní článek Factografu
Mexiko

Mexiko, oficiálně Spojené mexické státy, je stát v Severní Americe a nejsevernější zemí Latinské Ameriky. Na severu hraničí se Spojenými státy americkými a na jihovýchodě s Guatemalou a Belize; pobřeží má u Tichého oceánu, Karibského moře a Mexického zálivu. S počtem obyvatel kolem 131 milionů k roku 2025 je desátou nejlidnatější zemí světa a má největší počet rodilých mluvčích španělštiny. Jeho hlavní město Ciudad de México patří mezi nejlidnatější metropolitní oblasti na světě.

Raná historie a dobytí

Teotihuacán byl v době svého vrcholu šestým největším městem světa, od roku 1 n. l. do roku 500 n. l.
Teotihuacán byl v době svého vrcholu šestým největším městem světa, od roku 1 n. l. do roku 500 n. l.
Chrám Kukulkána (El Castillo) v mayském městě Chichén Itzá
Chrám Kukulkána (El Castillo) v mayském městě Chichén Itzá
Umělecké znázornění Tenochtitlánu, tehdejšího hlavního města Azteků a největšího města Ameriky; zničen při obléhání v roce 1521 a znovu vystavěn jako Ciudad de México
Umělecké znázornění Tenochtitlánu, tehdejšího hlavního města Azteků a největšího města Ameriky; zničen při obléhání v roce 1521 a znovu vystavěn jako Ciudad de México
Zacatecas byl jedním z nejbohatších měst Nového Španělska
Zacatecas byl jedním z nejbohatších měst Nového Španělska
Výkřik z Dolores Miguela Hidalga y Costilla 16. září 1810, J. J. del Moral; výzva ke zbrani zahájila mexickou válku za nezávislost na španělské nadvládě
Výkřik z Dolores Miguela Hidalga y Costilla 16. září 1810, J. J. del Moral; výzva ke zbrani zahájila mexickou válku za nezávislost na španělské nadvládě
Dobytí Alhóndiga de Granaditas v Guanajuatu Hidalgovou armádou 28. září 1810, José Díaz del Castillo
Dobytí Alhóndiga de Granaditas v Guanajuatu Hidalgovou armádou 28. září 1810, José Díaz del Castillo
Vstup Armády tří záruk do Ciudad de México 27. září 1821
Vstup Armády tří záruk do Ciudad de México 27. září 1821
Bitva u Alama v roce 1836 mezi mexickou armádou vedenou prezidentem Antoniem López de Santa Annou a americkými jednotkami
Bitva u Alama v roce 1836 mezi mexickou armádou vedenou prezidentem Antoniem López de Santa Annou a americkými jednotkami
Liberální prezident Benito Juárez, známý snahami o modernizaci Mexika, obranou jeho svrchovanosti a prosazováním liberálních reforem v polovině 19. století
Liberální prezident Benito Juárez, známý snahami o modernizaci Mexika, obranou jeho svrchovanosti a prosazováním liberálních reforem v polovině 19. století
Poprava císaře Maxmiliána, červen 1867: generál Tomás Mejía (vlevo), Maxmilián (uprostřed), generál Miguel Miramón (vpravo); obraz Édouarda Maneta, 1868
Poprava císaře Maxmiliána, červen 1867: generál Tomás Mejía (vlevo), Maxmilián (uprostřed), generál Miguel Miramón (vpravo); obraz Édouarda Maneta, 1868
Francisco I. Madero, který v podvodných volbách roku 1910 vyzval Díaze a stal se prezidentem poté, co Díaz v květnu 1911 rezignoval
Francisco I. Madero, který v podvodných volbách roku 1910 vyzval Díaze a stal se prezidentem poté, co Díaz v květnu 1911 rezignoval
Tomás Urbina, Pancho Villa a Emiliano Zapata v Národním paláci během mexické revoluce, 1914
Tomás Urbina, Pancho Villa a Emiliano Zapata v Národním paláci během mexické revoluce, 1914
12 obrázků

Lidská přítomnost na území Mexika sahá nejméně do roku 11 500 př. n. l. Mezoamerika, považovaná za jednu z kolébek civilizace, byla domovem několika vyspělých společností, mezi něž patřili Olmékové, Mayové, Zapotékové a obyvatelé Teotihuacánu. Španělská kolonizace začala v roce 1521, kdy aliance domorodých národů pomohla porazit Aztéckou říši. Vzniklá kolonie Nové Španělsko se stala významným obchodním centrem mezi Evropou a Asií, poháněným těžbou stříbra, a vyvinula jednu z největších multirasových populací na světě.

Nezávislost a revoluce

Claudia Sheinbaumová v roce 2025
Claudia Sheinbaumová v roce 2025
Rosa Icela na tiskové konferenci mañanera 25. března 2025
Rosa Icela na tiskové konferenci mañanera 25. března 2025
Národní palác na východní straně Zócala, hlavního náměstí Ciudad de México; sídlo místokrálů a prezidentů, dnes sídlo vlády
Národní palác na východní straně Zócala, hlavního náměstí Ciudad de México; sídlo místokrálů a prezidentů, dnes sídlo vlády
Sněmovna poslanců, dolní komora Kongresu Mexika
Sněmovna poslanců, dolní komora Kongresu Mexika
Sídlo ministerstva zahraničních věcí
Sídlo ministerstva zahraničních věcí
Od popředí k pozadí: hlídková loď třídy Papaloapan Usumacinta, fregata Benito Juárez vyrobená v Nizozemsku třídy Reformador a japonská letadlová loď třídy Izumo, 2022
Od popředí k pozadí: hlídková loď třídy Papaloapan Usumacinta, fregata Benito Juárez vyrobená v Nizozemsku třídy Reformador a japonská letadlová loď třídy Izumo, 2022
Mexický bezpilotní letoun S-45 BAALAM od společnosti Hydra Technologies, 2022
Mexický bezpilotní letoun S-45 BAALAM od společnosti Hydra Technologies, 2022
Oslava mexické federální policie
Oslava mexické federální policie
Demonstrace 26. září 2015, první výročí zmizení 43 studentů v Iguale
Demonstrace 26. září 2015, první výročí zmizení 43 studentů v Iguale
Budova Mexické burzy v Ciudad de México
Budova Mexické burzy v Ciudad de México
Sídlo společnosti América Móvil v Ciudad de México, největšího operátora mobilních sítí mimo Asii
Sídlo společnosti América Móvil v Ciudad de México, největšího operátora mobilních sítí mimo Asii
Mrakodrapy v San Pedro Garza García, Nuevo León
Mrakodrapy v San Pedro Garza García, Nuevo León
12 obrázků

Válka za nezávislost v letech 1810 až 1821 ukončila španělskou nadvládu. Země poté prošla krátkodobými císařstvími a republikami a v mexicko-americké válce v roce 1848 ztratila téměř polovinu svého území. V polovině 19. století následovaly liberální reformy, francouzská intervence a občanská válka. Dlouhá diktatura Porfiria Díaze skončila mexickou revolucí v letech 1910 až 1920, která vedla k ústavě z roku 1917, jež platí dodnes.

Vláda a hospodářství

Mapa hustoty zalidnění Mexika
Mapa hustoty zalidnění Mexika
Hranice mezi Mexikem a Spojenými státy: úřady pohraniční stráže v San Diegu v Kalifornii (vlevo) a Tijuana v Mexiku (vpravo)
Hranice mezi Mexikem a Spojenými státy: úřady pohraniční stráže v San Diegu v Kalifornii (vlevo) a Tijuana v Mexiku (vpravo)
Rozšíření domorodých jazyků v Mexiku s více než 100 000 mluvčími
Rozšíření domorodých jazyků v Mexiku s více než 100 000 mluvčími
Centrální knihovna Národní autonomní univerzity Mexika
Centrální knihovna Národní autonomní univerzity Mexika
Ministerstvo zdravotnictví v Ciudad de México
Ministerstvo zdravotnictví v Ciudad de México
Výkřik z Dolores: každý rok v předvečer Dne nezávislosti prezident Mexika z balkonu Národního paláce výkřik symbolicky zopakuje
Výkřik z Dolores: každý rok v předvečer Dne nezávislosti prezident Mexika z balkonu Národního paláce výkřik symbolicky zopakuje
Diego Rivera a Frida Kahlo, dva nejslavnější mexičtí umělci
Diego Rivera a Frida Kahlo, dva nejslavnější mexičtí umělci
Freska Diega Rivery zobrazující předkolumbovský aztécký Tenochtitlán v Národním paláci v Ciudad de México
Freska Diega Rivery zobrazující předkolumbovský aztécký Tenochtitlán v Národním paláci v Ciudad de México
Palacio de Bellas Artes (Palác krásných umění) s freskami, uměleckými díly a velkým prostorem pro představení
Palacio de Bellas Artes (Palác krásných umění) s freskami, uměleckými díly a velkým prostorem pro představení
Národní auditorium
Národní auditorium
Octavio Paz, jediný Mexičan oceněný Nobelovou cenou za literaturu
Octavio Paz, jediný Mexičan oceněný Nobelovou cenou za literaturu
Alfonso Cuarón, první mexický filmař, který získal Oscara za nejlepší režii
Alfonso Cuarón, první mexický filmař, který získal Oscara za nejlepší režii
12 obrázků

Mexiko je federativní republikou s prezidentským systémem a třemi složkami státní moci. Jeho 32 států má značnou autonomii. Země je nově industrializovanou ekonomikou s 13. největším nominálním HDP na světě. Je významnou turistickou destinací a jednou ze 17 megadiverzních zemí světa. Chudoba, korupce a kriminalita zůstávají rozšířenými problémy a probíhající konflikt mezi syndikáty obchodujícími s drogami si od roku 2006 vyžádal přibližně 127 000 obětí na životech.

V 319 jazycích

ČeštinaDeutschEnglishEspañolFrançaisItaliano日本語PolskiPortuguêsРусскийУкраїнська中文AbkhazianAcehneseAdygheAfrikaansShqipSouthern AltaiAmiአማርኛOld EnglishAngikaAragoneseAramaicالعربيةMoroccan ArabicEgyptian ArabicAsturianuঅসমীয়াAtikamekwKotavaAvaricAwadhiAymaraAzbAzərbaycanBalineseBavarianbat-smgБашҡортBatak TobaBikolБеларускаяBetawiБългарскиBhojpuriBislamaBanjarBamanakanবাংলাབོད་སྐད་BishnupriyaBrezhonegBosanskiBtmBugineseБуряадCatalàcbk-zamCdoCebuanoНохчийнᏣᎳᎩChamorroCheyenneکوردیی ناوەندیCorsicanCrimean TatarKashubianChurch SlavicЧӑваш чӗлхиCymraegDagDanskZazaDolnoserbšćinaCentral DusunDtyDivehiརྫོང་ཁEʋegbeΕλληνικάEmlEsperantoEestiEuskaraExtremaduranفارسیPulaarfiu-vroSuomiFijianFøroysktArpitanNorthern FrisianFurlanFryskGagauzGan ChineseGaeilgeGcrGàidhligGilakiGalegoGuaraniकोंकणीGorontaloGothicGpeWayuuગુજરાતીGuwGaelgHakka ChineseHausaʻŌlelo HawaiʻiעבריתFiji Hindiहिन्दीHrvatskiHornjoserbšćinaHaitian CreoleMagyarՀայերենHywInterlinguaIbanBahasa IndonesiaInterlingueIgboInupiaqIlokoIngushIdoIsvÍslenskaInuktitutJamaican Creole EnglishLojbanJawaKara-KalpakTaqbaylitJjuქართულიKabardianKbpTyapKgeKongoҚазақшаខ្មែរKanuriಕನ್ನಡKomi-Permyak한국어Karachay-BalkarKölschکٲشُرKusKurdî (kurmancî)KomiKernewekКыргызчаLadinoLatinLëtzebuergeschLezghianLingua Franca NovaLugandaLigureLimburgishLldLombardLingálaລາວLatgalianLietuviųLatviešuMadureseMagahiमैथिलीmap-bmsMokshaMalagasyMariMinangkabauMāoriМакедонскиമലയാളംমৈতৈলোন্МонголMnwWestern MariमराठीMelayuMaltiMirandeseErzyaမြန်မာمازرونیNeapolitanNeddersass’sch (Nedderlannen)Neddersass’schनेपालीNewariNiasNederlandsNorsk nynorskNovialNorskߒߞߏNrmSouth NdebeleSesotho sa LeboaNupNavajoNyanjaOccitanOloOromooଓଡ଼ିଆИронPangasinanPampangaPapiamentoਪੰਜਾਬੀPicardPennsylvania GermanPalatine GermanPiemontèisWestern PanjabiPplپښتوRunasimiRumantschRomanyIkirundiroa-rupRoa (Tara)RomânăRusynIkinyarwandaСаха тылаᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤसंस्कृत भाषाSicilianuScotsSarduسنڌيDavvisámegiellaSängöⵜⴰⵛⵍⵃⵉⵜတႆးSrpski (latinica)සිංහලSkrSlovenčinaSlovenščinaAnarâškielâSamoanChiShonaSoomaaliShqipSranan TongoСрпскиSwatiSaterland FrisianSesothoBasa SundaSvenskaKiswahiliSylŚlōnskiSzyதமிழ்TayTuluTetumతెలుగుТоҷикӣไทยትግርኛTürkmen diliFilipinoTalyshSetswanaToki ponaLea fakatongaTok PisinTarokoTürkçeTsongaТатарTumbukaAkanТываUdmurtئۇيغۇرچەاردوO‘zbekVenetoVepsVendaTiếng ViệtWest FlemishVolapükWarayWalloonWolofWu ChineseIsiXhosaMingrelianייִדישÈdè YorùbáVahcuenghZeelandicⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜzh-yueIsiZulu

Редакція Factograf · Publikováno 14. října 2026 · Částečně podle Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek