Znak numero (№) je typografická zkratka slova „číslo“, která se používá k označení pořadového číslování, zejména u názvů a titulů. Zapisuje se jako jediná ligatura složená z velkého písmene N a horního indexu malého písmene o a má vlastní kódový bod v Unicode. Jeho použití se liší podle jazyka a oblasti a často je nahrazován jednodušími tvary, jako jsou No., n. nebo znak číselného znaménka.
Původ a podoba
Oxford English Dictionary odvozuje znak od latinského slova numero, což je ablativ slova numerus, jehož význam je „podle čísla“ nebo „s číslem“. V románských jazycích je chápán jako zkratka místního slova pro číslo. Typograficky znak spojuje velké písmeno N s o, obvykle psaným v horním indexu, někdy podtrženým, takže připomíná znak mužského řadového čísla.
Použití v jednotlivých jazycích
Praxe se v jednotlivých jazycích výrazně liší. Angličtina běžně používá No., severoamerická angličtina dává přednost znaku číselného znaménka a v ruském vydavatelství a v kontextu postsovětského prostoru se tento symbol používá velmi široce. Francouzština a španělština se spoléhají na samostatná písmena nebo horní indexy, zatímco portugalština a italština často používají n.º nebo nº. Němčina a některé další jazyky místo toho používají Nr.