Chu Jao-pang (1915–1989) byl čínský politik, který v letech 1981 až 1987 zastával nejvyšší funkci v Komunistické straně Číny, nejprve jako předseda a poté jako generální tajemník. Po kulturní revoluci se vypracoval na přední postavení jako blízký spojenec Teng Siao-pchinga, tehdejšího nejvyššího představitele Číny. Chu v průběhu 80. let prosazoval hospodářské a politické reformy, ale na začátku roku 1987 musel po studentských protestech rezignovat, což jeho odpůrci přičítali jeho toleranci vůči tomu, co nazývali buržoazní liberalizací. Jeho smrt v dubnu 1989 vyvolala shromáždění, která přerostla v protesty na náměstí Nebeského klidu.
Raný život a kariéra
Chu se narodil v chudé rolnické rodině v Chu-nanu, jejíž předkové byli hakkajští migranti z Ťiang-si. Měl jen málo formálního vzdělání a jako teenager vstoupil do Komunistické strany Číny. Během frakčních bojů ve 30. letech podporoval Mao Ce-tunga a zúčastnil se Dlouhého pochodu. Poté, co ho zajaly nacionalistické síly, uprchl a vrátil se na komunistickou základnu v Jen-anu, kde později úzce spolupracoval s Teng Siao-pchingem. Následně v raných letech Lidové republiky vedl Komunistický svaz mládeže.
Období reforem
Po Maově smrti sehrál Chu klíčovou roli v programu Boluan fan-čeng, který zrušil mnohé neoprávněné rozsudky z předchozích politických kampaní. Pod Teng Siao-pchingovým dohledem prosazoval v 80. letech řadu hospodářských a politických reforem. Tyto politiky ho učinily nepopulárním u několika mocných straníckých starců, kteří se stavěli proti tržním změnám. Po studentských protestech na konci roku 1986 a na začátku roku 1987 musel rezignovat na funkci generálního tajemníka, i když si ponechal místo v Politbyru.
Smrt a odkaz
Jeho nástupce Ču C-jang pokračoval v mnoha Chuových reformách. Poté, co Chu v dubnu 1989 zemřel, vedlo malé neoficiální shromáždění v Pekingu k požadavkům na přehodnocení jeho odkazu, a následovaly studentské pochody. Tyto události přerostly v protesty na náměstí Nebeského klidu, které v červnu skončily násilným potlačením. Vláda po mnoho let cenzurovala podrobnosti o Chuově životě, avšak v roce 2005 si ho připomněla při 90. výročí jeho narození. Byl pohřben v Gongčching-čcheng v Ťiang-si.