Bernardin Palaj byl albánský františkánský mnich, básník a folklorista, který žil v letech 1894 až 1947. Narodil se jako Zef Palaj ve městě Shkodër a v roce 1911 vstoupil do františkánského řádu, kde absolvoval studia v Salcburku v Rakousku. Během svého života působil jako kněz, varhaník a učitel latiny a albánštiny. Hluboce se angažoval v zachování albánské kultury, přispíval do týdeníku Ora e maleva a publikoval významné sbírky lidových písní a legend. V katolické církvi je uznáván jako blahoslavený.
Život a dílo
Po kněžském svěcení v roce 1918 působil Palaj jako farář v místech jako Pult a Rubik. Byl oddaný výzkumník severoalbánské kmenové organizace a zvykového práva. Mezi jeho literární příspěvky patřila klasická lyrická poezie, elegické verše a povídky. Spolu s dalšími vydal sbírku Kângë kreshnikës dhe legenda, která obsahovala zaznamenanou píseň 'Gjergj Elez Alia'. Po nástupu komunistického režimu uprchl do hor, ale byl nakonec zatčen v roce 1946 a zemřel ve vězení.
Uctívání
Katolická církev ho uznává jako blahoslaveného. Jeho svátek se připomíná 2. prosince.