Texas je stát nacházející se na jihu Spojených států amerických, v oblasti západních jižních států v jižním regionu USA. Texas hraničí na východě s Louisianou, na severovýchodě s Arkansasem, na severu s Oklahomou, na západě s Novým Mexikem a na jihozápadě a jihu s mexickými státy Chihuahua, Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas. Jihovýchodní ohraničení státu tvoří Mexický záliv.
Se svou rozlohou 695 662 km² je Texas druhým největším státem USA. Podle odhadu U.S. Census Bureau zde v roce 2025 žilo 31 709 821 obyvatel, což z Texasu činilo druhý nejlidnatější stát USA. Při rozloze souše 676 587 km² činila hustota zalidnění přibližně 46,9 obyvatele na km². Mezi lety 2020 a 2025 se počet obyvatel zvýšil přibližně o 8,8 %.
Hlavním městem je Austin s 1 002 632 obyvateli. Největšími městy jsou Houston (2 397 315 obyvatel), San Antonio (1 548 422), Dallas (1 329 491), Fort Worth (1 028 117) a Austin. Texas má přibližně 591 km obecné pobřežní linie Mexického zálivu. Nejvyšším bodem státu je Guadalupe Peak s nadmořskou výškou 2667 m v pohoří Guadalupe Mountains. Mezi nejvýznamnější vodní toky patří Red River a Rio Grande, která tvoří značnou část hranice s Mexikem.
První doložení Evropané se na území dnešního Texasu dostali v letech 1519 a 1528. Region zůstal mimo zájem evropských mocností až do 80. let 17. století, kdy vzniklo španělsko-indiánské osídlení v El Pasu a také francouzská kolonie na pobřeží Mexického zálivu, která však vydržela jen čtyři roky. Celou oblast si nárokovali Španělé v rámci místokrálovství Nové Španělsko a v reakci na francouzskou kolonizaci sousední Louisiany v první polovině 18. století se pokoušeli o osídlení Texasu, který však zůstal nadále pouze velmi řídce zalidněn. Svůj název oblast získala ze slova tejas (tj. „přátelé“ nebo „spojenci“) z indiánského jazyka caddo. V roce 1821 se Texas stal součástí samostatného Mexika, poté nastala větší kolonizace regionu. Roku 1836 byla po revoluci vyhlášena samostatná Texaská republika, kterou v roce 1845 na přání jejích obyvatel a politiků anektovaly Spojené státy. Texas se tak 29. prosince 1845 stal 28. státem USA, kterým svoji suverenitu formálně předal 19. února 1846. Za americké občanské války byl Texas v letech 1861–1865 součástí Konfederace, k Unii byl opět připojen roku 1870.
Dějiny
Území dnešního Texasu bylo za koloniálního období součástí španělské kolonie Nové Španělsko. V letech 1821–1836 bylo toto území součástí samostatného státu Mexiko, v jehož rámci bylo území Texasu rozděleno mezi státy Coahuila y Tejas (česky Coahuila a Texas), Chihuahua, Nuevo León (česky Nový León) a Tamaulipas, a teritorium Santa Fe de Nuevo México. V reakci na mexickou ústavu z roku 1835, kdy v Mexiku vládl prezident Antonio López de Santa Anna, kterou se Mexiko stalo unitárním státem, vyhlásili Texasané 2. března 1836 svoji nezávislost jako Texaská republika. Původně tato republika zahrnovala jen asi třetinu území dnešního Texasu, brzy si však začala vedle zbytku území dnešního Texasu nárokovat veškerá mexická území na levém břehu řeky Rio Grande, tvořící okrajová území mexických států Chihuahua, Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas, a teritorií Alta California (česky Horní Kalifornie) a Santa Fe de Nuevo México. Od roku 1837 se Texas snažil stát součástí Spojených států, ty však jeho přidružení nejprve odmítaly. Po vítězství Jamese K. Polka v prezidentských volbách roku 1844 se situace změnila a Texas se stal součástí USA od 29. prosince 1845 jako 28. členský stát Unie. Vítězství USA v mexicko-americké válce, která probíhala v letech 1846–1848, tento stav potvrdilo. Dnešní velikosti nabyl Texas 9. září 1850, kdy na základě tzv. kompromisu roku 1850 přišel výměnou za umoření dluhu ve výši 10 milionů dolarů o část území na západě a severozápadě, které bylo rozděleno mezi nově vytvořená teritoria Nové Mexiko, Utah a o něco později vytvořená teritoria Kansas a Nebraska.
Symboly
Vlajka
Texaská vlajka, známá také pod jménem „Lone Star Flag“ (česky Vlajka jedné hvězdy), je tvořena listem o poměru stran 2:3 s modrým žerďovým pruhem, širokým ⅓ délky listu a se dvěma vodorovnými pruhy: bílým a červeným. Uprostřed modrého pruhu je bílá, pěticípá hvězda v pomyslné kružnici o průměru ¾ šířky modrého pruhu.
Geografie
Texas je rozlohou druhý největší americký stát po Aljašce.
Texas se nachází ve středojižní části Spojených států. Tři z jeho hranic jsou definovány řekami. Rio Grande tvoří přirozenou hranici s mexickými státy Chihuahua, Coahuila, Nuevo León, a Tamaulipas na jihu. Red River tvoří hranici s Oklahomou a Arkansasem na severu. Sabine River je hraniční řekou s Louisianou na východě. Hranice Texas Panhandle jsou definovány zeměpisnými souřadnicemi, stát má východní hranici s Oklahomou na 100° W západní délky, severní hranici s Oklahomou na 36°30' N severní šířky a západní hranici s Novým Mexikem na 103° W západní délky.
Texas má 3700 potůčků a 15 větších řek. Největší řekou je Rio Grande. Dalšími většími řekami jsou Pecos, Brazos, Colorado a Red River, která lemuje hranici s Oklahomou. Texas má jen několik přirozených jezer, Texasané ale postavili kolem 100 vodních nádrží.
Regiony a topografické celky
Texas lze rozdělit do dvaceti pěti regionů a topografických celků:
| Ark‑La‑Tex | Big Bend | Blackland Prairies |
| Brazos Valley | Centrální Texas | Pobřežní pás |
| Cross Timbers | Deep East Texas | Východní Texas |
| Edwards Plateau | Golden Triangle | Hill Country |
| Llano Estacado | Severovýchodní Texas | Severní Texas |
| Osage Plains | Panhandle | Permian Basin |
| Piney Woods | Rio Grande Valley | Jihovýchodní Texas |
| South Plains | Jižní Texas | Trans-Pecos |
| Západní Texas |
Obyvatelstvo
Podle odhadu U.S. Census Bureau žilo v Texasu k 1. červenci 2025 celkem 31 709 821 obyvatel.
| Rok | Počet obyvatel |
|---|---|
| 1970 | 11 196 730 |
| 1980 | 14 229 191 |
| 1990 | 16 986 510 |
| 2000 | 20 851 820 |
| 2010 | 25 145 561 |
| 2020 | 29 145 505 |
| 2025 (odhad) | 31 709 821 |
Mezi sčítáními v letech 2010 a 2020 vzrostl počet obyvatel Texasu o 15,9 %. Od roku 2020 do odhadu pro rok 2025 se zvýšil o dalších 8,8 %, takže mezi lety 2010 a 2025 vzrostl celkem přibližně o 26,1 %. Osoby narozené v zahraničí tvořily 17,6 % obyvatelstva a 35,1 % osob ve věku pěti a více let doma hovořilo jiným jazykem než angličtinou.
Významnou součást přistěhovaleckých dějin Texasu tvoří také čeští a moravští přistěhovalci, kteří se od poloviny 19. století usazovali zejména ve středním Texasu. Raná česká osídlení vznikala mimo jiné v okresech Austin, Fayette, Lavaca a Washington; významným centrem českého osídlení se stal zejména okres Fayette.
Rasové a etnické složení
Podle výsledků sčítání lidu v letech 2010 a 2020 se rasové složení obyvatelstva Texasu změnilo následovně:
| Rasová skupina | 2010 | 2020 |
|---|---|---|
| Běloši | 70,4 % | 50,1 % |
| Afroameričané | 11,8 % | 12,2 % |
| Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky | 0,7 % | 1,0 % |
| Asijští Američané | 3,8 % | 5,4 % |
| Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů | 0,1 % | 0,1 % |
| Jiná rasa | 10,5 % | 13,6 % |
| Dvě nebo více ras | 2,7 % | 17,6 % |
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, kteří mohou být libovolné rasy, tvořili v roce 2010 37,6 % obyvatelstva a v roce 2020 39,3 %.
Věk a pohlaví
Osoby mladší 18 let tvořily 24,0 % obyvatelstva Texasu, osoby ve věku 65 let a více 14,9 % a ženy 50,6 % populace.
Vzdělání
V období 2020–2024 mělo 86,0 % obyvatel Texasu ve věku 25 let a více dokončenou střední školu nebo vyšší vzdělání a 33,8 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.
Významná města
Největším městem Texasu je Houston, který měl podle odhadu U.S. Census Bureau v roce 2025 přibližně 2,40 milionu obyvatel. Následují San Antonio (1,55 milionu), Dallas (1,33 milionu), Fort Worth (1,03 milionu), Austin (1,00 milionu) a El Paso (683 tisíc). Metropolitní oblast Dallas–Fort Worth–Arlington je nejlidnatější metropolitní oblastí státu.
Ekonomika
Nominální hrubý domácí produkt Texasu dosáhl v roce 2025 přibližně 2,904 bilionu amerických dolarů. Při odhadovaném počtu 31 709 821 obyvatel odpovídalo HDP přibližně 91 594 dolarům na obyvatele.
Medián příjmu domácnosti činil v období 2020–2024 78 476 dolarů v cenách roku 2024 a příjem na obyvatele podle U.S. Census Bureau 40 752 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 13,4 % obyvatel. Podíl civilního obyvatelstva ve věku 16 let a více zapojeného do pracovní síly činil 64,7 %.
Zemědělství pořád zůstává důležitou součástí ekonomiky státu, zejména chov dobytka, pěstování obilnin a bavlny. Významným je též stavebnictví, zejména výroba cementu, vápna, drceného kameniva a soli. Texas patří k hlavním energetickým centrům Spojených států. Je největším producentem ropy a zemního plynu mezi americkými státy a má také největší instalovanou rafinérskou kapacitu v zemi. V roce 2024 pocházelo 51 % elektřiny vyrobené ve státě ze zemního plynu a 22 % z větrných elektráren. Texas byl zároveň největším producentem větrné elektřiny v USA a připadalo na něj přibližně 28 % celostátní výroby.
Aglomerace Dallas-Fort Worth má největší hustotu obchodních center v celých Spojených státech.
S rozvinutým systémem vysokého školství a s podporou podnikatelských nadací jako Texas Enterprise Fund, nebo Texas Emerging Technology Fund vzniklo v státě vysoce diverzifikované odvětví informačních technologií. Území severně od Austinu je známé jako "Sillicon Hills" a území severně od Dallasu jako "Sillicon Prairie". V Texasu mají své centrály mnohé známé společnosti, jako Dell, Texas Instruments, Perrot Systems a AT&T.
Bydlení
K 1. červenci 2025 se v Texasu nacházelo odhadem 12 848 245 bytových jednotek. V období 2020–2024 činil podíl domácností bydlících ve vlastním 62,6 %. Medián hodnoty vlastněné bytové jednotky byl 283 800 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 403 dolarů.
Vysoké školství
Texas má šest veřejných univerzitních systémů. Patří mezi ně University of Texas System, Texas A&M University System, Texas State University System, University of Houston System, University of North Texas System a Texas Tech University System. Mezi významné veřejné univerzity patří University of Texas at Austin a Texas A&M University, mezi soukromé výzkumné univerzity například Rice University v Houstonu.
Doprava
Silniční doprava
Texas má nejrozsáhlejší síť veřejných silnic ze všech amerických států. Zákon umožňuje na vybraných úsecích dálnic stanovit nejvyšší rychlost až 85 mil za hodinu (137 km/h); na částech dálnic I-10 a I-20 může být stanovena rychlost 80 mil za hodinu (129 km/h).
Letecká doprava
Texas má více letišť než kterýkoli jiný americký stát. Mezi hlavní mezinárodní uzly patří Dallas/Fort Worth International Airport a George Bush Intercontinental Airport v Houstonu.
Železnice
Texas má největší délku nákladních železničních tratí ze všech amerických států.
Přístavy
V Texasu je 1150 velkých a malých mořských přístavů, které lemují téměř 1000 km dlouhé texaské pobřeží. Přístavy zaměstnávají kolem jednoho milionu zaměstnanců a ročně přeloží 317 milionů metrických tun zboží. S přístavy v Atlantském oceánu jsou propojeny kanály, například Gulf Intracoastal Waterway, který je součástí Intracoastal Waterway. Houstonský přístav (Port of Houston) je nejvytíženějším přístavem Spojených států v objemu překládky zahraničního zboží, na druhém místě v celkovém objemu překládky zboží a desátým největším přístavem na světě.
Kultura
Historicky je kultura Texasu propojením jižanských, západních a jihozápadních vlivů. Fort Worth má širokou nabídku muzeí, včetně nejstaršího muzea v Texasu, muzea moderního umění, Modern Art Museum of Fort Worth. Čtvrť Deep Ellum v Dallasu byla v dvacátých a třicátých letech minulého století jedním z center jazzu a blues v USA. Austin si zvolil jméno "Hlavní město živé hudby" a podle vyjádření představitelů města hostí více živých hudebních vystoupení na obyvatele, než hudební centra jako Nashville, nebo Memphis.
Sport
Americký fotbal je dlouhodobě na špici zájmu ve státě, v Texasu se ale v současnosti provozuje široká škála sportovních aktivit. Ze čtyř nejlepších sportovních profesionálních soutěží (Big Four, NFL, NHL, NBA a MLB) má Texas zastoupení ve všech. V National Football League to jsou kluby Dallas Cowboys a Houston Texans, v NHL klub Dallas Stars, v Major League Baseball Texas Rangers a Houston Astros a v NBA kluby Houston Rockets, San Antonio Spurs a Dallas Mavericks. Texaské střední školy a univerzity mají bohatou tradici v atletických sportech.
Texasané ovšem mají rádi také rodeo. První rodeo na světe bylo v Pecosu, horském městečku na západě Texasu. V Houstonu se každým rokem koná Houston Livestock Show and Rodeo, což je největší soutěž rodea na světě. Od roku 2012 hostí Austin závod Formule 1.
Náboženství
Většina obyvatel se hlásí ke křesťanství. Početně dominují protestanti, kteří jsou ale roztříštěni do několika směrů, takže nejvíce členů má katolická církev, k níž se hlásí asi 28 % obyvatelstva. Nejsilnější protestantskou skupinu představují baptisté (21 %).
Zvlášť východní Texas je velmi konzervativní. Aglomerace Dallas-Fort Worth, je domovem tří významných evangelických seminářů a v oblasti se nachází množství kostelů a katedrál. Lakewood Church v Houstonu, má největší návštěvnost v celých USA, přibližně 43 000 věřících týdně. Lubbock má podle místních největší počet kostelů na počet obyvatel v celých Spojených státech.
