factograf
CS
Přihlásit se

11. osmanský sultán (1566–1574)

Selim II.

  • 1 min čtení
  • V 75 jazycích
  • 10 obrázků
  • Původní článek Factografu
Selim II.

Selim II. (1524–1574), zvaný také Selim Blond nebo Selim Opilec, byl osmanským sultánem od roku 1566 až do své smrti v roce 1574. Byl synem Sulejmana Nádherného a Hürrem Sultan. Za jeho vlády měl velký vliv na řízení státu velkovezír Sokollu Mehmed paša. Mezi významné úspěchy patřilo dobytí Kypru a Tunisu, neúspěchy zahrnovaly porážku v bitvě u Lepanta a neúspěšné dobytí Astrachaně během války s Ruskem.

Raný život

Portrét sultána Selima II. od Paola Veronesa, uložený v Bavorských státních sbírkách obrazů.
Portrét sultána Selima II. od Paola Veronesa, uložený v Bavorských státních sbírkách obrazů.
Jezdecký portrét prince Selima, jak jede mezi Kotahií a Bělehradem, aby se na začátku roku 1566 připojil k císařskému vojsku během obléhání Szigetváru. Jeho otec měl brzy zemřít a Selim se později téhož roku stal sultánem Selimem II. Nüzhet (TSMK H.1339, 1569).
Jezdecký portrét prince Selima, jak jede mezi Kotahií a Bělehradem, aby se na začátku roku 1566 připojil k císařskému vojsku během obléhání Szigetváru. Jeho otec měl brzy zemřít a Selim se později téhož roku stal sultánem Selimem II. Nüzhet (TSMK H.1339,…
Sultán Selim píše dopis v roce 1566. Nüzhet (1568–69).
Sultán Selim píše dopis v roce 1566. Nüzhet (1568–69).
Selim nastupuje na trůn. Nüzhet-i Esrâr (1568–69).
Selim nastupuje na trůn. Nüzhet-i Esrâr (1568–69).
Předání darů safíjovským vyslancem Šahkulím sultánu Selimovi II. v Edirne v roce 1568, z díla Şehname-i Selim Han, 1581.
Předání darů safíjovským vyslancem Šahkulím sultánu Selimovi II. v Edirne v roce 1568, z díla Şehname-i Selim Han, 1581.
5 obrázků

Selim se narodil v paláci Topkapı v Konstantinopoli jako druhý přeživší syn Sulejmana Nádherného a Hürrem Sultan, která byla původně konkubínou, než se stala Sulejmanovou zákonnou manželkou. Jako princ dostal správu provincií, nejprve Karamanu a později Saruhanu. Jeho starší nevlastní bratr Mustafa byl popraven v roce 1553, což výrazně změnilo situaci kolem následnictví. Selim a jeho bratr Bayezid se pak stali hlavními uchazeči o trůn a jejich soupeření vedlo na konci 50. let 16. století k otevřeným střetům.

Nástupnictví a nástup na trůn

Bitva u Lepanta, od Laureyse a Castra.
Bitva u Lepanta, od Laureyse a Castra.
Osmanská vojska (asi 5 000 janičářů) a kabylské oddíly vedené Uludž Alím, pašou z Alžíru, pochodující na Tunis v roce 1569. Z díla Şahnáme-ı Selim Han.
Osmanská vojska (asi 5 000 janičářů) a kabylské oddíly vedené Uludž Alím, pašou z Alžíru, pochodující na Tunis v roce 1569. Z díla Şahnáme-ı Selim Han.
Mešita Selimiye v Edirne v Turecku.
Mešita Selimiye v Edirne v Turecku.
Portrét od Nigariho, kolem roku 1570.
Portrét od Nigariho, kolem roku 1570.
4 obrázky

Po smrti Hürrem v roce 1558 Sulejman přeřadil své syny do vzdálených správních oblastí, Selima poslal do Konye a Bayezida do Amasye. V roce 1559 vytáhl Bayezid proti Selimovi, který v bitvě u Konye zvítězil. Bayezid poté uprchl do Persie, kde ho na Sulejmanovu žádost uvěznil perský šáh z dynastie Safíjovců. Selim nastoupil na trůn po svém otci v roce 1566, poté co Sulejman zemřel při obléhání Szigetváru.

V 75 jazycích

Редакція Factograf · Publikováno 14. října 2026 · Částečně podle Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek