Vulva je soubor převážně vnějších struktur ženských pohlavních orgánů, které vedou do rozmnožovacího traktu. U člověka zahrnuje stydký pahorek, velké a malé stydké pysky, klitoris, předsíň pochvy, ústí močové trubice, vchod do pochvy, panenskou blánu a ústí vestibulárních žláz. Záhyby pysků poskytují pochvě dvojitou ochrannou vrstvu. Pochva je samostatná struktura, ale neformálně se často označuje také jako vulva.
Stavba a zásobení
Velké stydké pysky, vnější záhyby, obklopují malé stydké pysky a další části vulvy. Klitoris, vysoce citlivý orgán, jehož viditelnou částí je žalud, se nachází tam, kde se stýkají malé stydké pysky. Předsíň pochvy obsahuje ústí pochvy a močové trubice a poblíž se otvírají Bartholinovy a Skeneovy žlázy. Tyto struktury podpírají svaly pánevního dna a urogenitálního trojúhelníku. Krev přivádějí především pudendální tepny, zatímco nervy z pudendálního a ilioinguinálního systému zajišťují citlivost a podílejí se na sexuálním vzrušení.
Variability a zdraví
Vzhled vulvy se mění od narození, v dětství, v pubertě, v menopauze i po ní a výrazně se liší mezi jednotlivci, zejména délkou malých stydkých pysků. Vulvu mohou postihnout podráždění, infekce a nádory a k obnovení nebo úpravě jejího tvaru se používají chirurgické zákroky zvané genitoplastiky, některé z nich se provádějí také z estetických důvodů.
Kulturní pohledy
Postoje k vulvě se v různých kulturách lišily. Některá starověká náboženství a společnosti ji uctívaly a ženy považovaly za bohyně a hlavní proudy hinduismu v této tradici pokračují. V západních společnostech byly postoje převážně negativní, což odráží latinský výraz pudenda membra, tedy části, za které je třeba se stydět. Umělci reagovali díly, jejichž cílem je pozitivnější a přirozenější pohled na vulvu.