Vilnius je hlavní město a největší město Litvy a zároveň nejlidnatější město pobaltských států. Jeho Staré Město je považováno za jedno z největších a nejlépe zachovaných v Evropě a v roce 1994 bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Vilnius je litevským hlavním městem přinejmenším od roku 1323, kdy jej v dopise velkokníže Gediminas poprvé jako takové zmínil. Jeho architektura, včetně vilniuského baroka pojmenovaného podle města, odráží silný italský vliv.
Název a počátky












Název Vilnius pochází od řeky Vilnia, která se u Hradního kopce vlévá do Neris. Starší písemné podoby zahrnují Vilna a Wilno, které se dlouho používaly v západoevropských a diplomatických textech. Legenda zaznamenaná ve 30. letech 16. století vypráví, jak velkokníže Gediminas poté, co se mu zdál sen o Železném vlkovi, nechal v údolí postavit hrady a založil město jako své hlavní sídlo.
Mnohonárodnostní historie












Vilnius získal městská práva v roce 1387 a v rámci Polsko-litevské unie vyrostl v kulturní a vědecké centrum, zejména poté, co byla v roce 1579 založena Vilniuská univerzita. Jeho obyvatelstvo tvořily polská, židovská, pravoslavná a německá komunita. Před druhou světovou válkou patřilo k nejdůležitějším židovským centrům Evropy a Napoleon údajně nazval město Jeruzalémem severu.
