Timoteos II. Alexandrijský byl mnich a patriarcha 5. století, který působil jako vůdce miafyzitů v Egyptě. Známý také jako Timoteos Ailuros, byl zvolen alexandrijským patriarchou v roce 454 po vyhnanství Dioskora. Jeho vedení bylo poznamenáno intenzivní teologickou roztržkou s prochalcedonským establishmentem, což vedlo k jeho dočasnému vyhnanství císařem Leonem I. v roce 460. Nakonec se v roce 475 vrátil do své funkce a zůstal patriarchou až do své smrti v roce 477.
Život a působení
Před svým povýšením na patriarchu žil Timoteos jako mnich v Eikostonu. Jeho působení bylo definováno bojem proti přívržencům chalcedonského koncilu. Po svém odvolání císařským výnosem byl později obnoven Basiliskem. Historické zprávy o jeho smrti se liší, některé naznačují, že onemocněl poté, co odmítl setkání s císařským úředníkem vyslaným císařem Zenem.
Odkaz a uctívání
Náboženská skupina spojená s jeho učením byla známá jako Timoteanci, případně Ælurové. Je uctíván jako svatý v rámci koptské ortodoxní tradice. Jeho svátky se slaví 21. dubna a 13. srpna.