Shetlandy

Jméno pochází od největšího ostrova Mainland (hlavní, největší pevnina), jehož jméno je anglickou koruptelou skandinávského Hjaltland, později Hetland (země land z čedičových skal het). Jednoslovný název (Shetland) se v angličtině nikdy nepoužívá v plurálu.

Pravěk

První osídlené místo na Shetlandách bylo nalezeno podle ostatků pravěkého smetiště nedaleko Sumburghu. Kamenné domy pocházejí z období kolem roku 4000 př. n. l.. Nedaleko odtud na archeologickém nalezišti Jarlshof (na nejjižnějším cípu Shetland) byly nalezeny pozůstatky kovárny a různých kamenných staveb. Stavby zvané broch se zde budovaly především mezi 12. a 1. století př. n. l. (doba železná). Střediskem osídlení byla oblast dnešního Sumburghu.

Skandinávská kolonizace

Populační přírůstek ve Skandinávii vedl k raném středověku ke stěhování Vikingů, kteří Shetlandy osidlovali především v 8. století. Později byly Shetlandy základnou vikingských pirátů, kteří odtud podnikali výpravy do Skotska i do Norska. V reakci na nájezdy norský král Harald I. Krásnovlasý v roce 875 Shetlandy zabral. Křesťanství se na Shetlandy dostalo v pozdním 10. století, kdy na Orkneje (ty spolu s Shetlandami v té době tvořily jeden kraj Norska) připlul norský král Olav Tryggvasson a pod hrozbou vyhlazení přinutil místní obyvatele, aby se nechali pokřtít. V roce 1194 ostrované povstali proti králi Norska Sverremu Sigurdssonovi a vypluli ke břehům Norska. Byli však u Bergenu poraženi a Shetlandy patřily pod Norsko další dvě století.

Zabírání Skotskem

Okolo roku 1250 se ostrovy pokusil obsadit skotský král Alexandr II., v těchto snahách pokračoval i jeho nástupce Alexandr III. Král Norska Haakon Haakonsson reagoval invazí hluboko do Skotska až do blízkosti města Ayr, kde byl v bitvě se Skoty poražen a zemřel při ústupu na Orknejích v roce 1263. Poté Norové zanechali dalších útoků na vlastní Skotsko, udrželi si však kontrolu nad souostrovími Orkneje a Shetlandy. Ve 14. století však rostl skotský vliv na Shetlandách, posledním norským hrabětem na ostrovech byl Jon Haraldsson, po něm nastupovali Skotové. Po roce 1380 se Norsko přestalo o Shetlandy zajímat. V roce 1469 byly Shetlandy zastaveny norským králem Kristiánem I. jako záruka na zaplacení věna jeho dcery Markéty, zasnoubené se skotským králem Jakubem III. Jelikož věno nebylo zaplaceno, připadly Shetlandy trvale Skotsku. V roce 1470 William Sinclair, 1. hrabě z Caithness, postoupil svůj titul Jakubovi III. a následující rok byly Severní ostrovy přímo podřízeny skotské koruně, což bylo potvrzeno skotským parlamentem v roce 1472. Norsko však zůstalo nadále významným obchodním partnerem. V 16. století se rozšířily obchodní styky s německými hanzovními městy, kam se vyvážely solené ryby, vlna a máslo a naopak dovážely především látky a oděvy, sůl či pivo.

Novověk

V roce 1707 byl vývoz solených ryb zakázán a to způsobilo problémy zdejšímu hospodářství. V 17. století vypukla na Shetlandách epidemie neštovic. Shetlanďané byli dobrými námořníky a tak byli verbováni především během Napoleonských válek, kdy sloužilo 3 000 mužů v anglickém námořnictvu. Vlivem válečných ztrát i dobrovolné emigrace po skončení vojenské služby se jich vracelo málo, například z Fetlaru odešlo bojovat 120 mužů a vrátilo se jich jen 20. Obyvatelstvo Shetland dosáhlo historicky nejvyššího počtu 31 670 osob v roce 1861. V dalších dvou desetiletích emigrovalo z ostrovů okolo 8 000 Shetlanďanů.

20. století

V první světové válce sloužilo mnoho Shetlanďanů v britské armádě a dalších 3 000 v obchodním loďstvu. Přes Lerwick vedla i důležitá trasa pro konvoje. V první světové válce padlo 500 Shetlanďanů. Během druhé světové války v roce 1940 mělo základnu v Scalloway norské námořnictvo. Po druhé světové válce byla v moři na východ od Shetland nalezena ropa, což podstatně zvýšilo příjmy souostroví.

Vlajka

Vlajku Shetland vymyslel Roy Grönneberg společně s Billem Adamsem, k výročí 500 let od doby, co ostrovy získalo Skotsko. Vlajka je ve skotských barvách, je na ní také kříž, ale na rozdíl od Skotské vlajky je kříž ve stejné poloze, jako u vlajek severských států, jako je Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko nebo Island.

Shetlandy se nacházejí mezi Skotskem, Norskem a Faerskými ostrovy. Ostrovy jsou složeny částečně z metamorfovaných hornin a částečně z hornin sedimentárních a vyvřelých. Dnešní podoba shetlandské krajiny je také důsledkem činnosti ledovce, oceánu a řek. Pobřeží celého souostroví je lemováno mnoha útesy. Na Shetlandách není žádné vnitrozemské místo, vzdálené od pobřeží více než pět kilometrů. Nejvyšším bodem Shetland je vrchol kopce Ronas Hill, nacházející se ve výšce 450 m n. m.

Ostrovy

Z více než stovky shetlandských ostrovů je jich pouze 16 obydleno. Největší z nich je Mainland.

Shetlandské ostrovy mají mírné, silně oceánské klima. Na svoji zeměpisnou polohu mají poměrné teplé podnebí, což způsobuje Golfský proud. Okolní moře má teplotu od 5°C v zimě po 14 °C v létě. Teplota se jen velmi vzácně přibližuje k 20 °C a stejně tak jsou velmi vzácné silnější mrazy pod -5 °C. V zimě občas sněží, ale sníh se často nemusí udržet přes celý den. Mlhy jsou nejčastější v létě. V průměru mrzne 20 (Sumburgh) až 60 (nejhlubší vnitrozemí) dní v roce, dnů se sněžením je nejméně v Sumburghu, v průměru 12 v roce (ve zbytku Shetland 20 až 30) a deštivých dnů (nad 1 mm) je v roce průměrně 200 až 220, na nejjižnějším výběžku (Somburgh) 180 až 200. Průměrná roční rychlost větru je od 19 do 27 km/h, v závislosti na vzdálenosti od pobřeží a zakrytí kopci, zpravidla nejvíc na západním pobřeží a Sumburghu.

Flora

Shetlandy jsou téměř celé travnaté, jen 30 000 m² (3 hektary) rozlohy ostrovů pokrývá přirozený les. Pokud jsou však především listnaté stromy uměle vysazeny v zahradách či parcích, mohou zde růst, přestože je to nejchladnější část Skotska. Mimo města a vesnice jsou stromy mimořádně vzácné, Sorbus aucuparia a Malus sylvestris (druh jabloně) jsou jediné původní stromy, rostoucí jen na několika místech na březích jezer nebo na útesech. Vyskytuje se zde jen okolo 400 druhů rostlin. Nejčastější jsou rostliny typické pro tundru - trávy, mechy a lišejníky. Shetlandy mají jednu endemitní rostlinu, která vzácně roste na ostrově Unst a jinde na světě se nevyskytuje, jedná se o Cerastium nigrescens.

Fauna

Na Shetlandách pobývá mnoho mořských ptáků, například papuchalk bělobradý, buřňáčci, potáplice malá, terej bílý nebo chaluha velká. Vzácně se objeví i husa sněžná, sovice sněžní či kulík zlatý. Jedinými volně žijícími savci na ostrovech jsou myši a potkani. Z domácích zvířat zde žijí například shetlandský pastevecký pes, shetlandská ovce, shetlandská husa a dříve se zde vyskytoval zvláštní druh polodivokého prasete, který vyhynul v roce 1930, nazývaný grice. Světově známý je z domácích zvířat shetlandský poník.

Lodní doprava

Dopravu mezi ostrovy Shetland zajišťují trajekty. Existuje také lodní linka Lerwick – Aberdeen, na které je dopravce NorthLink Ferries, plavba trvá 12 hodin, pokud navíc loď zastavuje i v Kirkwallu na Orknejích, tak je cesta o 2 hodiny delší. Cesta lodí z Lerwicku do Aberdeenu je přibližně 350 km dlouhá, se zastávkou v Kirkwallu přibližně 450 km.

Letecká doprava

Hlavní letiště je letiště Sumburgh na úplném jihu Shetland, asi 40 km jižně od Lerwicku. Hlavní aerolinka je Loganair (patřící dál pod leteckou nízkonákladovou společnost FlyBe). Ze Sumburghu letadla této společnosti vylétávají až desetkrát denně do různých míst ve Skotsku, hlavně do Kirkwallu, Aberdeenu, Inverness, Glasgow a Edinburghu. Menší letiště se nachází západně od Lerwicku, vnitrozemské linky je spojují s většinou obydlených ostrovů Shetland. Letiště u ropné rafinérie Sullom Voe využívají převážně její zaměstnanci pro spojení s Aberdeenem.

Autobusová doprava

Autobusy jsou v provozu na ostrovech Mainland, Whalsay, Burra, Unst a Yell. Hlavní autobusový dopravce na Shetlandách je ZetTrans, která spojuje i řadu menších dopravců. ZatTrans jezdí na ostrovech Mainland, Unst, Yell a Fetlar. Intervaly mezi jednotlivými spoji jsou běžně mnohahodinové.

Shetlandy získávají nejvíce příjmů ze zemědělství, rybolovu, ropy, zemního plynu a cestovního ruchu.

Rybolov je pro Shetlandy vůbec nejdůležitější. Za rok 2009 bylo vyloveno 75 000 tun ryb, v hodnotě 73 milionů liber. Nejčastěji lovená ryba je makrela, která tvoří více než polovinu výlovu. Následují tresky, sledi, ďasové a korýši. Nejčastěji se tu chovají ovce s jemnou vlnou. Pěstuje se tu i oves a ječmen, kvůli drsnému počasí však výnosy nejsou vysoké. Velmi rozšířený je tu crofting, pole okolo vesnic, která všichni obyvatelé obdělávají společně.

Ropa a zemní plyn byly nalezeny na Sullom Voe v roce 1878 a vzápětí se toto místo stalo největším nalezištěm ropy a zemního plynu v Evropě. Poplatky za vytěženou ropu jsou významným zdrojem příjmů Shetland. Ve službách tu pracuje téměř tři čtvrtě zaměstnanců.

V lednu 2007 Shetlandy uzavřely smlouvu s několika britskými dodavateli elektřiny o dodávkách elektřiny ze svých 200 věrných elektráren (200 vrtulí) podmořským kabelem. Ročně se na ostrovech vyrobí 600 megawattů a Shetlandy tím získávají přibližně 20 milionů liber ročně.

Velmi známá je i zdejší tradiční výroba pletenin. K jejich ochraně proti nekalým obchodním praktikám výrobců mimo Shetlandy byla registrována chráněná značka Shetland Lady.

Shetlandy mají vlastní noviny, týdeník The Shetland Times. Působí tu také rádio BBC Shetland a SIBC.

Shetlandy jsou častým cílem výletních lodí. V roce 2010 cestovní průvodce Lonely planet napsal o Shetlandách, že jsou šesté nejméně lidmi dotčené místo na světě, také popsal Shetlandy jako krásné místo s velmi soběstačnými lidmi. Celkově tu turisté v roce 2006 utratili 16,4 milionů liber. V roce 2009 připlulo do přístavu v Lerwicku 26 000 turistů. Nejnavštěvovanějšími místy byly Sumburgh Head, Shetland Museum, Bonhoga galerie a Jarlshof.

Přestože se do Shetland po připojení ke Skotsku přistěhovaly tisíce skotských rodin, i dnes jsou ostrované geneticky z poloviny Skandinávci. Téměř každý název zdejších vesnic vychází z původního norského názvu. Do 18. století se běžně mluvilo norštinou, ale ta postupně byla nahrazována angličtinou, přesněji shetlandským dialektem angličtiny.

Up Hellya Aa festival

Ohňový Up Hellya Aa festival je už více než 100 let starý a má oslavovat delší dny a konec svátku jule. Festival je po celých Shetlandách vždy poslední lednové úterý. Patří k němu průvody lidí oblečených jako Vikingové a končí to spálením makety Vikingské lodě v životní velikosti.

Kuchyně

Základ kuchyně je jehněčí a hovězí maso, ryby a další živočichové z moře. Sídlí zde pivovar Valhalla Brewery, nejsevernější pivovar Spojeného království. Pěstuje se tu i modrá odrůda brambor.

Sport

Pořádají se tu pravidelně International Island Games (mezinárodní ostrovní hry), do kterých se zapojují vybrané ostrovy z celého světa. Závodí se především v atletice. Shetlandy mají svůj fotbalový tým, který se účastní i těchto her.

Hudba

Hraje se tu hlavně folk na housle. Velmi známá zdejší skupina je Forty Fiddlers, ve které hraje spousta houslistů najednou. Byla založena v roce 1960 a brzo se stala známou po celých Shetlandách a byla zvána do všech koutů Shetland a zahrála i pro královnu Alžbětu II. při její návštěvě Shetland. Není to skupina jen určitých lidí, a tak někdo přijde, jiný zase odejde, a tímto způsobem skupina dobře funguje dosud.

Na Shetlandách jsou 2 střední školy a 30 základních škol. Dál je tu vysoká škola rybolovu a další 2 vysoké školy.

Křesťanství na ostrovech zavedl koncem 10. století norský král Olaf I. Tryggvason. Na Shetlandách působí tři protestantské církve - Metodistická, Skotská církev a Skotská episkopální církev. Nejsevernější kostel (Metodistické církve) Shetland a zároveň celého Spojeného království je v Haroldswicku.

Místní správu zajišťuje Rada Shetlandských ostrovů (Shetland Islands Council). Pro všeobecné volby ve Spojeném království jsou Shetlandy součástí volebního obvodu Orkneje a Shetlandy, který volí jednoho poslance Dolní sněmovny. Poslancem je od roku 2001 Alistair Carmichael za Liberální demokraty. Pro volby do Skotského parlamentu tvoří Shetlandy samostatný volební okres, poslankyní je Beatrice Wishart za stejnou stranu. Shetlandy i Orkneje jsou dlouhodobě volební baštou Liberálních demokratů.