Reinhard Heydrich (1904–1942) byl vysoký důstojník SS a policie v nacistickém Německu a jeden z hlavních architektů holokaustu. Dosáhl hodnosti SS-Obergruppenführera a generála policie. Mnozí historici jej považují za jednu z nejzlověstnějších postav nacistického režimu a Adolf Hitler ho označil za „muže se železným srdcem“. Od roku 1939 vedl Říšský bezpečnostní hlavní úřad, do něhož patřilo gestapo, Kripo a SD, a v lednu 1942 předsedal konferenci ve Wannsee, která formalizovala plány na „konečné řešení židovské otázky“.
Mladá léta









Heydrich se narodil v roce 1904 v Halle an der Saale rodině skladatele a operního pěvce a jeho manželce. Jeho rodina byla zámožná a hudebně založená, a od dětství se učil hrát na klavír a housle. Byl nadaný student a sportovec, ale byl plachý a často šikanovaný, částečně kvůli pověstem o údajném židovském původu, které nebyly podloženy. Po porážce Německa v první světové válce vstoupil během nepokojů v Halle do jednotky Freikorpsu a později tvrdil, že byl členem antisemitské nacionalistické ligy. V roce 1922 nastoupil k německému námořnictvu.
Role v holokaustu








Heydrich založil Sicherheitsdienst, zpravodajskou službu, která pronásledovala a potlačovala odpor vůči nacistické straně. Pomáhal organizovat útoky na Židy známé jako Křišťálová noc v listopadu 1938. Poté, co převzal vedení v Praze, řídil Einsatzgruppen, mobilní jednotky, které zavraždily více než dva miliony lidí, včetně 1,3 milionu Židů. V roce 1942 byl smrtelně zraněn při operaci Anthropoid, útoku československého odboje, a o týden později zemřel na sepsi. Nacistické odvety zničily obce Lidice a Ležáky.
