Penza (rusky Пе́нза) je město v Rusku, ležící v Povolží, 709 km od Moskvy (po železnici). Je centrem Penzenské oblasti. Žije zde 488 299 obyvatel (2024).
Historie
Penza má svůj název podle řeky, na níž bylo město původně založeno. První osadníci zde vybudovali dřevěné domy bez jakéhokoliv plánu v roce 1663; v té době byla Penza pohraniční město. Roku 1793 tu bylo otevřeno první divadlo. Kamenné domy se zde začaly stavět až v 19. století.
Penza se do historie (tehdy vznikajícího) Československa zapsala tím, že zde dne 26. března 1918 byla uzavřena, později nenaplněná, Penzenská dohoda, také známá jako Stalinova dohoda, kterou uzavřeli zástupci Československé národní rady (ČSNR) se sovětským komisařem (ministrem) pro národnosti Josifem Stalinem o volné přepravě československých legií do Vladivostoku po Transsibiřské magistrále.
Ve dnech 28. a 29. května 1918 zde pak došlo k ozbrojenému střetu mezi československými legionáři a Rudou armádou, kterého se na sovětské straně zúčastnilo asi 300 československých rudoarmějců z 1. česko-slovenského revolučního pluku.
67 padlých a zemřelých československých legionářů připomíná pomník u nádraží Penza 3, odhalený dne 23. října 2015.
Padlí Češi a Slováci z 1. česko-slovenského revolučního pluku byli pohřbeni do mohyl na náměstí před budovou sovětu; je zde pomník.
Průmysl
Po druhé světové válce zde byl vybudován závod na výrobu hodinek značky Poběda.
Ve městě se vyrábějí zařízení a stroje pro těžbu ropy, hodinky a elektrotechnika. Také se zde vyrábí papír.
Významné budovy a instituce
Protože je město centrem celé oblasti, nacházejí se zde univerzity. Je jich celkem pět (Státní technická univerzita, Pedagogická univerzita, Zemědělská akademie, Technologický institut a Institut stavitelství) Také se zde nachází dalších 13 vysokých škol a 77 nižších škol. Byly tu také vybudovány čtyři muzea, tři divadla a tři galerie, z nichž nejznámější je Velká obrazárna.
Partnerská města
Osobnosti města
- Nikolaj Bachmetěv (1807–1891), ruský hudební skladatel a houslista
- Vsevolod Mejerchold (1874–1940), ruský avantgardní režisér
- Pjotr Aršinov (1887–1943), ruský revolucionář, zpočátku bolševik a později anarchista
- Ivan Mozžuchin (1889–1939), ruský filmový herec
- Konstantin Badigin (1910–1984), ruský sovětský spisovatel a kapitán dálné plavby
- Vasilij Pěrvuchin (* 1956), ruský hokejový obránce
- Alexandr Koževnikov (* 1958), ruský hokejový útočník
- Alexandr Gerasimov (1959–2020), ruský hokejový útočník
- Sergej Světlov (* 1961), ruský hokejový útočník
- Sergej Jašin (1962–2022), ruský hokejový útočník
- Alexandr Samokuťajev (* 1970), původně pilot ruského vojenského letectva, od května 2003 kosmonaut
- Vitalij Aťušov (* 1979), ruský hokejový obránce
- Jelena Dembová (* 1983), řecká šachistka
- Pjotr Kočetkov (* 1999), ruský hokejový brankář
