Płock je město ve střední části Polska na řece Visle v Mazovském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu. Na konci roku 2021 zde žilo 116 962 obyvatel. V letech 1079 až 1138 sloužil jako hlavní město Polska, později byl hlavním správním střediskem Mazovska. Zůstává kulturním, akademickým, správním a dopravním centrem regionu, sídlí zde římskokatolická diecéze založená v 11. století a celosvětové sídlo Mariavitské církve.
Středověké počátky












Oblast obývaly pohanské kmeny, než byla v 10. století na vysokém břehu Visly založena hradištní osada. Její poloha na křižovatce plavebních a obchodních cest ji po staletí činila strategickou. Roku 1009 zde byl založen benediktinský klášter. Za raných Piastovců byl Płock jedním z několika královských sídel a v 11. století se stal hlavním městem mazovského státu a sídlem katolické diecéze. Jeho škola, založená roku 1180, je nejstarší dosud fungující školou v Polsku.
Raný novověk












V raném novověku byl Płock královským městem a hlavním městem svého vojvodství. Jeho 16. století bylo zlatým věkem, avšak mor, požáry a války se Švédskem způsobily těžké ztráty na konci 17. a na počátku 18. století. Po dělení Polska připadlo město pod vládu Pruska a později Ruska. Bylo centrem zemské správy a obchodu s obilím a v 19. století se začalo průmyslově rozvíjet. Dějiny Płocku ve 20. století zahrnují válečnou okupaci a zkázu za druhé světové války.
