Michigan

Na území dnešního Michiganu dorazili první Evropané v roce 1622, první stálá francouzská osídlení zde vznikla o 40 let později. Od té doby byl region součástí Nové Francie. Tehdy také vznikl název Michigan, což je pofrancouzštělá varianta čipevského slova miši-gami, které označuje velkou vodu, nebo velké jezero. Roku 1763 byla oblast, vzhledem k výsledku sedmileté války, postoupena Velké Británii, od níž území převzaly v roce 1783 nově vzniklé Spojené státy. Ty zde roku 1787 zřídily Severozápadní teritorium, zabírající oblast několika dnešních států, včetně Michiganu. Po vyčlenění Ohia v roce 1800 bylo území součástí indianského teritoria; vlastní michiganské teritorium vzniklo roku 1805. Michigan se 26. ledna 1837 stal 26. státem USA.

Původními obyvateli toho území byli příslušníci kmenů Odžibvejů a Ottawů. Od 17. století sem začali pronikat francouzští lovci kožešin. Od roku 1763 až do skončení války za nezávislost patřilo území Michiganu Spojenému království. Během britsko-americké války byl v srpnu 1812 Detroit dobyt britskými a spojeneckými indiánskými silami a následně byl více než rok okupován Brity, což poukázalo na nutnost lepšího propojení města. Následně byly budovány silnice a železnice a roku 1825 byl také otevřen Erijský průplav, který umožnil lodní spojení Detroitu s New Yorkem.

Význam Detroitu tak stále stoupal. Stal se přestupním stanovištěm pro mnoho přistěhovalců mířících na západ, z nichž část se usadila na úrodných půdách v jižní části Michiganu.

Michigan se 26. ledna 1837 stal 26. státem, který vstoupil do unie. Ložiska železné rudy a laciná lodní přeprava po jezerech zapříčinila od konce 19. století rychlý rozvoj průmyslu. V průmyslovém Detroitu byl v roce 1899 založen automobilový závod Oldsmobile a o pět let později, v roce 1903, General Motors a Ford. Během hospodářské krize sice prosperita města utrpěla značné škody, ale v poválečném období opět výrazně vzrůstala. Ve 40. a 60. letech 20. století proběhly v Michiganu rozsáhlé nepokoje, zapříčiněné sociálními tlaky a těžkou životní situací zvláště černošského obyvatelstva. Jako prvním ze států USA byl v Michiganu zrušen trest smrti.

Vlajka

Michiganská vlajka je tvořena tmavě modrým listem o poměru stran 2:3, v jehož středu jsou umístěny všechny prvky, které obsahuje vnitřní kruh velké pečetě tohoto státu.

Pečeť

Michiganská pečeť je tvořena světle modrým kruhovým polem, v jehož středu je modrý štít, s nápisem „TUEBOR“ (česky Budu obhajovat) v hlavě štítu a zobrazující muže se zbraní v ruce, stojícího na zeleném břehu jezera při východu slunce. Štítonošem tohoto znaku je, heraldicky vpravo, jelen Wapiti a vlevo los evropský. Nad štítem je, heraldicky vpravo hledící, orel bělohlavý, který v pařátech drží svazek šípů a olivovou ratolest. Nad ním je červená stuha s bíle napsaným heslem v latině „E PLURIBUS UNUM“ (česky Z mnohých jeden). Pod štítem je bílá stuha opět s latinským heslem „SI QUAERIS PENINSULAM AMOENAM CIRCUMSPICE“ (česky Pokud hledáte příjemný poloostrov, dívejte se kolem sebe). Modrý kruh přechází, ve směru od středu ven, do červeného mezikruží s černým nápisem „THE GREAT SEAL OF THE STATE OF MICHIGAN“ (česky Velká pečeť státu Michigan) v horní a „A.D. MDCCCXXXV“ (česky 1835 našeho letopočtu) v dolní části mezikruží.

Se svou rozlohou 250 493 km² je Michigan jedenáctým největším státem USA, v počtu obyvatel (10,13 milionu) je desátým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 69,1 obyvatel na km² je na 17. místě. Hlavním městem je Lansing s přibližně 114 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Detroit (649 tisíc obyv.), Grand Rapids (201 tisíc obyv.), Warren (137 tisíc obyv.), Sterling Heights (134 tisíc obyv.) a Ann Arbor (122 tisíc obyv.). Michigan se rozkládá na dvou poloostrovech, oddělených od sebe osm kilometrů širokým průlivem Mackinac. Leží tak na březích čtyř z pěti Velkých jezer a také na břehu Jezera svaté Kláry, celková délka pobřeží dosahuje 5189 km. Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Arvon s nadmořskou výškou 603 m na severním poloostrově. Největšími toky jsou Řeka svaté Marie, Řeka svaté Kláry a řeka Detroit, všechny tři tvořící část hranice s Ontariem, a dále řeky Menominee, která vytváří část hranice s Wisconsinem, Muskegon a Manistee.

V roce 2025 činil nominální hrubý domácí produkt Michiganu přibližně 730,068 miliardy amerických dolarů, což odpovídalo přibližně 72 085 dolarům na obyvatele.

Podle údajů United States Census Bureau za období 2020–2024 činil medián ročního příjmu domácnosti v Michiganu 72 875 amerických dolarů a příjem na obyvatele 40 735 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 13,4 % obyvatel. V civilní pracovní síle bylo 61,2 % obyvatel ve věku 16 let a více.

Michigan je historickým centrem amerického automobilového průmyslu. Mezi největší soukromé zaměstnavatele ve státě patří automobilky General Motors, Ford a Stellantis. Michigan je z 50 % zalesněný, což je velmi užitečné pro dřevařský a dřevozpracující průmysl.

Bydlení

V roce 2025 bylo v Michiganu odhadováno 4 694 141 bytových jednotek. V období 2020–2024 bylo 73,2 % obývaných bytových jednotek obýváno jejich vlastníky. Medián hodnoty vlastnického bydlení činil 231 600 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 129 dolarů.

Vývoj počtu obyvatel Michiganu:

Mezi sčítáním lidu v roce 2010 a sčítáním v roce 2020 vzrostl počet obyvatel Michiganu z 9 883 640 na 10 077 331, tedy o 193 691 obyvatel neboli 2,0 %. Podle odhadu United States Census Bureau měl Michigan k 1. červenci 2025 celkem 10 127 884 obyvatel. Oproti sčítání z roku 2020 se tak počet obyvatel zvýšil o 50 553, neboli přibližně 0,5 %, a oproti roku 2010 o 244 244, neboli 2,5 %.

V období 2020–2024 tvořili obyvatelé narození mimo Spojené státy 7,2 % populace Michiganu a jiným jazykem než angličtinou hovořilo doma 10,4 % obyvatel ve věku pěti let a více.

Věk a pohlaví

Podle odhadů United States Census Bureau tvořily osoby mladší 18 let 20,4 % obyvatel Michiganu a osoby ve věku 65 let a více 20,5 %. Ženy představovaly 50,7 % obyvatelstva.

Rasové a etnické složení

Rasové složení obyvatelstva Michiganu podle sčítání lidu v letech 2010 a 2020:

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 4,4 % populace v roce 2010 a 5,6 % populace v roce 2020.

Vzdělání

V období 2020–2024 mělo 92,1 % obyvatel Michiganu ve věku 25 let a více dokončené středoškolské nebo vyšší vzdělání a 32,4 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.

Náboženství

• abrahámovská náboženství 85 %
  • křesťané 82 %
    • protestanti 58 %
      • baptisté 15 %
      • metodisté 10 %
      • letniční 7 %
      • luteráni 5 %
      • reformovaní 4 %
      • ostatní protestanti 17 %
    • římští katolíci 23 %
    • ostatní křesťané 1 %
  • muslimové 2 %
  • židé 1 %
• bez vyznání 15 %

Guvernérkou Michiganu je od 1. ledna 2019 demokratka Gretchen Whitmerová. V Senátu Spojených států stát zastupují demokraté Elissa Slotkin a Gary Peters. Po přerozdělení křesel na základě sčítání lidu v roce 2020 připadá Michiganu 13 křesel ve Sněmovně reprezentantů.

Severní část Michiganu obvykle zažívá dlouhou a krutou zimu, zatímco jižní část má vyrovnanější stejně dlouhá roční období. Severní oblasti Michiganu jsou velmi populární pro lyžování. Národní lyžařská síň slávy je ve městě Ishpeming na horním poloostrově.

Kvůli velkému množství vody, které Michigan obklopuje, je zde velmi populární vlastnit loď. Je tu registrováno více soukromých lodí než v kterémkoli jiném státu USA (více než 1 milion).

Mnoho slavných osobností pochází z Michiganu. Je mezi nimi zpěvačka Madonna, rapper Eminem, který odtud nepochází, ale proslavil se zde, komik Andy Richter, zpěvák Stevie Wonder, bývalý prezident Gerald Ford, hudebník Kid Rock, baskytarista Jason Newsted, dokumentarista Michael Moore, anebo boxer Muhammad Ali. Michigan byl také domovem Henryho Forda, zakladatele automobilky Ford.

• Prefektura Šiga, Japonsko
• S’-čchuan, Čína