Klaus Barbie (1913–1991) byl německý důstojník Schutzstaffel a Sicherheitsdienstu, který si vysloužil přezdívku „Řezník z Lyonu“ za to, že během druhé světové války osobně mučil vězně, když stál v čele gestapa v Lyonu. Po válce jej zaměstnávaly zpravodajské služby Spojených států, později žil v Bolívii. Roku 1983 byl vydán do Francie, odsouzen za zločiny proti lidskosti a potrestán doživotním vězením, kde roku 1991 zemřel.
Raný život a kariéra
Barbie, narozený v Godesbergu, dnes součásti Bonnu, vstoupil do SS roku 1935 a působil v Sicherheitsdienstu, bezpečnostní službě, která shromažďovala zpravodajské informace pro nacistickou stranu. Po německé okupaci Nizozemska byl přeložen do Amsterdamu, kde pomáhal identifikovat a deportovat nizozemské komunisty, Židy a svobodné zednáře. Roku 1942 byl vyslán do Dijonu a v listopadu téhož roku do Lyonu jako přednosta místního gestapa, kde zřídil své sídlo v Hôtel Terminus.
Zločiny v Lyonu
Odhaduje se, že Barbie byl přímo zodpovědný za deportaci až 14 000 Židů a odbojářů. Zatkl vůdce odboje Jeana Moulina, kterého mučil k smrti. V dubnu 1944 nařídil deportaci 44 židovských dětí z dětského domova v Izieu do Osvětimi. Záznamy o jeho metodách popisují tvrdé fyzické mučení dospělých i dětí.
Útěk po válce a soud
Po válce Barbie získali američtí kontrarozvědčíci pro protikomunistickou činnost a pomohli mu uprchnout do Bolívie, a to navzdory francouzským žádostem o jeho vydání. Roku 1983 se Spojené státy za tento postup Francii omluvily. Barbie byl poté vydán do Francie, kde byl roku 1987 odsouzen za zločiny proti lidskosti a roku 1991 zemřel ve vězení.