Jan Houghton byl kartuziánský kněz a poustevník žijící v 16. století v Anglii. Narodil se v Essexu kolem roku 1486 a zastával různé vedoucí funkce ve svém řádu, včetně priora londýnské kartouzy a provinciálního vizitátora. Je uznáván jako první mučedník, který zemřel po zavedení zákona o svrchosti pod vládou krále Jindřicha VIII. Kvůli odmítnutí uznat krále za nejvyšší hlavu církve byl zatčen a nakonec popraven na Tyburnu v roce 1535.
Klášterní život
Po vstupu do londýnské kartouzy v roce 1516 Houghton postupoval v řadách a stal se sakristánem a později prokurátorem kláštera. Před návratem do čela londýnské komunity působil jako prior v Beauvale. Během politických změn v 30. letech 16. století se pokusil ochránit svou náboženskou komunitu tím, že usiloval o výjimky z královských přísah, argumentujíc, že takové záležitosti spadají mimo jeho duchovní povolání.
Mučednictví
V roce 1535 byl Houghton a další dva kartuziánští priorové zatčeni za odmítnutí složit přísahu požadovanou zákonem o svrchosti. Byl popraven na Tyburnu 4. května 1535 oběšením, stahováním a čtvrťováním. Podle tradice se během popravy modlil za své srdce. Jeho ostatky byly následně rozptýleny na různých místech v Londýně.
Uctívání
Byl blahořečen v roce 1886 a svatořečen v roce 1970. Jako jeden ze čtyřiceti mučedníků z Anglie a Walesu je uctíván 4. května. Jeho památka je uchovávána prostřednictvím různých uměleckých děl, včetně obrazu od Francisca Zurbarána a vitráží v několika anglických kostelech.