Isidor z Chiú byl voják egyptského původu sloužící v římské flotile ve 3. století. Během svého působení na ostrově Chiós ve Středozemním moři vyznával svou křesťanskou víru veliteli své jednotky. Odmítl se zřeknout svých přesvědčení a uctívat římské bohy, a proto byl popraven během pronásledování za vlády císaře Decia. Byl sťat a jeho ostatky byly vrženy do cisterny, což se stalo kolem roku 251.
Mučednictví a legenda
Po jeho smrti jeho společníci Ammonius a Myropé údajně jeho tělo vyzvedli a pohřbili. Místní legenda vypráví, že stromy na jižní části ostrova Chiós pro něj plakaly, což je podle pověsti zdrojem chioské mastichy. Myropé byla nakonec pohřbena vedle něj a místo jejich hrobů se stalo předmětem zpráv o zázračných uzdraveních.
Uctívání a odkaz
Na místě jeho pohřbení na Chiú byla postavena kaple a později kostel. Jeho pověst ochránce námořníků se rozšířila po celém Středomoří. V roce 1125 byly jeho ostatky převezeny z ostrova do baziliky svatého Marka v Benátkách, kde jsou uloženy v malé kapli obsahující jeho sarkofág.