Fair trade

Nejrozšířenější definice fair trade byla vytvořena FINE (viz mezinárodní asociace):

„Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a úctě, jehož cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a chrání práva drobných výrobců a pěstitelů – především v zemích Latinské Ameriky, Afriky a Asie. Organizace Fairtrade (podporované spotřebiteli) aktivně podporují výrobce i osvětu a prosazují změny v pravidlech a ve způsobech konvenčního mezinárodního obchodu.“

• Zlepšit životní podmínky znevýhodněných výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím spravedlivých cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů.
• Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé obyvatele, a chránit děti před zneužíváním v procesu výroby.
• Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost.
• Přispívat ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu.
• Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpečení.

Historie fair trade začíná po druhé světové válce, kdy britská charitativní organizace Oxfam a některé další organizace začaly dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. První specializovaný obchůdek fair trade vznikl v roce 1959 v Nizozemí.

Koncem 80. let začaly výrobky s označením fair trade pronikat i do běžných obchodů, nejen do specializovaných obchůdků a kanceláří humanitárních, rozvojových, církevních a ekologických organizací. Bylo proto třeba vytvořit jasnou záruku, symbol, který by spotřebitelům garantoval skutečně férový původ výrobku. Proto začaly vznikat certifikační organizace. První z nich byl holandský Max Havelaar, postupně následovaly další iniciativy.

V současné době (rok 2006) je k dostání celosvětově 37 000 fairtradových výrobků. Káva z produkce Fair trade zaujímá na evropském kávovém trhu 2–3 procenta; největší tržní podíl dosahují banány ve Švýcarsku – kolem 50 procent.

Fairtradové zboží je v současné době k nalezení ve všech starých členských zemích EU, Švýcarsku, Norsku, Japonsku, USA, Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu Zájem o Fairtrade se prosazuje i v nových členských zemích (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Estonsko) či například v Srbsku.^{[chybí zdroj]} Zajímavou novinkou je vznik fairtradových obchodů přímo v zemích výrobců (Indie, Thajsko, Chile, Brazílie, Argentina, Mexiko).^{[chybí zdroj]}

Fair trade má výrazný mezinárodní rozměr. Důležité jsou proto následující zastřešující organizace, které umožňují komunikaci mezi organizacemi fair trade i prezentaci fair trade navenek:

• WFTO (World Fair Trade Organization); do jara 2009 IFAT (International Fair Trade Association) – sdružení výrobců, dovozců i prodejců, spojující všechny články řetězce Fair trade z celého světa. Poskytuje svým členům známku, která potvrzuje, že se jedná o skutečné organizace Fair trade (FTO). [1]
• Fairtrade International – sdružení 25 národních iniciativ. Vytváří standardy pro certifikaci výrobků ochrannou známkou FAIRTRADE a spravuje registr certifikovaných výrobců. [2]
• EFTA (European Fair Trade Association) – sdružení 9 největších evropských dovozců fair trade (německá Gepa, italské CTM Altromercato, švýcarské Claro, belgičtí Oxfam Fair Trade a Magasins du Monde Oxfam, francouzský SolidarMonde, rakouská EZA, španělští IDEAS a Intermon Oxfam.[3]

Zastřešující certifikační organizace vznikla v roce 1997. Fairtrade International se sídlem v německém Bonnu sdružuje 25 národních iniciativ. [4]

Fairtrade International koordinuje certifikaci výrobků, stanovuje standardy pro jednotlivé produkty a koordinuje monitoring dodržování standardů v zemích producentů. Spravuje také registr producentských organizací, kterých v současnosti eviduje kolem 1700. Kromě toho se věnuje i propagaci jednotné známky FAIRTRADE.

FLOCERT ověřuje audity soulad se  standardy systému Fairtrade a opravňuje pěstitelská družstva, zpracovatele a výkupce obchodovat s fairtradovými surovinami. Provádí nezávislé audity u výrobců. https://www.flocert.net/

Sortiment výrobků zahrnuje fairtradovou kávu, čaj, kakao, čokoládu a další cukrovinky, třtinový cukr, banány, sušené ovoce, ořechy, ovocné šťávy, med, rýži a další potraviny, ale i fairtradové květiny nebo bavlnu. Menší součástí nabídky fair trade, která však nenese ochrannou známku Fairtrade, jsou umělecké a řemeslné výrobky – keramika, sklo, textil, šperky, hudební nástroje, hračky, doplňky do domácnosti, koberce a mnoho dalších.

Cena fairtradových výrobků bývala v minulosti dražší u běžného zboží, ale dnes jsou ceny již srovnatelné a spotřebitel ví, že platí nejen za spravedlivé a ekologicky šetrnější výrobní podmínky, ale i za velmi dobrou kvalitu. U káv, sypaných čajů nebo například čokolád jsou proto ceny mnohdy ve srovnání s obdobně kvalitními výrobky z konvenčního obchodu rovnocenné.

Podobně jako v řadě evropských zemí se i v Česku začíná u produktů dokládající udržitelný původ prosazovat myšlenka spravedlivého obchodu. Ačkoliv se rozsah českého hnutí zatím nedá srovnávat se státy jako Švýcarsko nebo Nizozemí, které jsou v tomto ohledu skutečnými velmocemi, dá se říci, že český fair trade si postupně hledá své místo na slunci. V roce 2025 se prodalo již 3241 tun fairtradového kakaa a je k dostání téměř 3 000 fairtradových výrobků

K roku 2013 v Česku působilo šest fair trade organizací, které jsou sdruženy v organizaci Fairtrade Česká republika. V roce 2004 vznikla Asociace pro Fair Trade (od roku 2012 Fairtrade Česká republika a od roku 2014 Fairtrade Česko a Slovensko), sdružující většinu organizací, které se zabývají Fair trade v Česku. Fairtrade Česko a Slovensko je navíc smluvním zástupcem Fairtrade International pro Česko a zabývá se kontrolou a propagací známky Fairtrade. V roce 2024 organizace Fairtrade Česko a Slovensko oslavila 20 let působení na českém trhu. Za dobu působení získali pěstitelé díky prodeji fairtradového zboží 200 milionů Kč na rozvoj komunit.

V roce 2011 byla v Česku zahájena kampaň fairtradových měst a fairtradových škol.

Kontrola ceny a certifikace fair trade končí u finálního zpracovatele či vlastníka licence, následní obchodníci již kontrole nepodléhají. Výrobky proto mohou být předražené. Vedle kritiky za vysokou cenu se někdy objevují také úvahy o tom, zda je fair trade skutečně ekonomicky vhodným nástrojem pomoci globálnímu Jihu.

V zahraničí, ale už i u nás, kde už Fairtrade dosáhlo značné popularity a procento podílu na trhu roste (zatím nicméně dosahuje pouze 0,01 % podílu na celosvětovém trhu), je možné nalézt výrobky Fair trade i ve velkých obchodních řetězcích (Lidl, Kaufland, TESCO, Carrefour, Sainsburry). Vyskytly se ale případy, kdy řetězce využívají toho, že lidé jsou ochotni kupovat výrobky Fairtrade i za vyšší cenu, a toto zboží předražují – např. v Anglii byl zaznamenán čtyřnásobný rozdíl mezi běžnými banány z Dominikánské republiky a banány s označením Fair trade z Dominikánské republiky v řetězci Sainsburry (£ 2,74 za libru (0,454 kg) oproti 70 pencím za libru). Podle odhadů platil řetězec Sainsburry prostředníkům zhruba £ 1,40 za kilogram, tedy vydělával na každém kilogramu banánů 4 libry. Koneční producenti podle FLO dostávají za každý kilogram nasbíraných banánů asi 32 pencí.

Jiné kritické hlasy polemizují s hypotetickým stavem, kdy by spravedlivě obchodované výrobky na trhu převážily. Například stálá cena zaručená pěstitelům kávy by pak vedla ke zhroucení trhu, protože by neodpovídala tržní hodnotě kávy.

Pravděpodobně první automat s pouze fairtradovými výrobky byl v Česku umístěn v říjnu 2013 na České zemědělské univerzitě.