Domenico Lentini se narodil v roce 1770 v Laurii. Po vysvěcení v roce 1794 působil jako farář v Potenze, kde zasvětil svůj život službě chudým a podpoře eucharistické úcty. Pro svůj asketický životní styl a oddanost výuce katechismu a literatury farníkům byl často uznáván pro svou hlubokou duchovní intenzitu. Zemřel v roce 1828 a později byl blahořečen papežem Janem Pavlem II. v roce 1997.
Život a působení
Pocházel z rodiny skromných poměrů, ale i přes finanční těžkosti se věnoval náboženskému studiu. Po vysvěcení se zaměřil na pastorační péči, často zpovídal a vzdělával místní komunitu. Žil skromně a často se věnoval pokání, aby napodoboval Krista a zůstal blízko chudým. Jeho hluboká úcta k Eucharistii mu vynesla přezdívku „anděl u oltáře“ mezi jeho současníky.
Uctívání
Proces jeho uznání začal v 19. století a v roce 1935 byl prohlášen za ctihodného. Po ověření zázraku byl blahořečen v roce 1997. Je připomínán 25. února, v den výročí jeho smrti. Jeho pověst svatosti byla zaznamenána již na jeho pohřbu, kde se říkalo, že jeho ostatky vyzařovaly sladkou vůni.