Aldo Moro byl italský státník a přední člen Křesťanské demokracie a jejího levicově středového křídla. Čtyřikrát zastával funkci předsedy vlády Itálie, a to v letech 1963 až 1968 a 1974 až 1976, čímž patřil k nejdéle sloužícím poválečným představitelům země. Působil také jako ministr zahraničí a předseda strany. V roce 1978 jej unesla krajně levicová teroristická organizace Rudé brigády a po 55 dnech zajetí byl zavražděn. Moro je široce považován za jednoho ze zakladatelů moderního italského levicově středového proudu.
Mládí a vzdělání



Moro se narodil v roce 1916 v Maglie v oblasti Apulie a studoval práva na univerzitě v Bari, kde později sám vyučoval. Během studií vedl bariskou pobočku Italské katolické federace vysokoškolských studentů. V roce 1943 se podílel na sestavení Kodexu z Camaldoli, hospodářskému programu, který se stal vodítkem pro pozdější křesťanské demokraty. Poté se zapojil do zakládání strany Křesťanské demokracie a později se podílel i na přípravě italské ústavy.
Politická kariéra a reformy



Moro zastával v padesátých letech několik ministerských funkcí a v roce 1959 byl zvolen tajemníkem strany Křesťanské demokracie. Jako předseda vlády prosadil řadu sociálních a hospodářských reforem, které zemi modernizovaly. Působil rovněž jako ministr zahraničí, kde prosazoval politiku přátelskou vůči arabským státům. Jeho sblížení s komunistickým vůdcem Enricem Berlinguerem, známé jako historický kompromis, je považováno za klíčový okamžik jeho odkazu.
Únos a smrt



Dne 16. března 1978 byl Moro unesen Rudými brigádami, krajně levicovou teroristickou skupinou. Byl držen 55 dní a po svém zajetí byl zavražděn. Jeho únos a smrt měly trvalý dopad na italský veřejný život a politiku.
