Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična ze 13. století a terciárka řádu dominikánů, proslulá svou rozsáhlou filantropií. Narodila se kolem roku 1215 v Křižanově a žila životem charakterizovaným hlubokou zbožností a službou chudým. Navzdory obtížnému manželství s Havel z Markvartic využívala své postavení na hradě Lemberk k poskytování útočiště a pomoci lidem vysídleným invazemi. Byla blahořečena v roce 1907 a svatořečena v roce 1995, čímž se stala významnou postavou v katolické tradici.
Život a zbožnost


Vychována v pobožné české rodině projevovala Zdislava již od mládí sklony k askezi. Po sňatku s Havlem spojovala své šlechtické povinnosti s intenzivními charitativními aktivitami, včetně podpory nemocnic a zakládání náboženských nadací. Byla členkou Třetího řádu svatého Dominika a byla známá svým každodenním přijímáním eucharistie. Zemřela na hradě Lemberk 1. ledna 1252.
Uctívání a odkaz

Jako patronka Čech je také vzývána těmi, kteří čelí obtížnému manželství nebo posměchu kvůli své víře. Její svátek se slaví 1. ledna. Po své smrti se údajně zjevila svému manželovi, aby mu nabídla útěchu. Zůstává velmi váženou postavou v katolické církvi, přičemž její život slouží jako příklad trpělivosti a štědrosti.
