Vincenc Maria Strambi byl italský passionista a biskup, který žil v letech 1745–1824. Narodil se v Civitavecchia a od roku 1801 působil jako biskup maceratsko-tolentinský. Přestože měl křehké zdraví, které zpočátku vedlo zakladatele řádu k pochybnostem o jeho výdrži, stal se oddaným členem passionistů. Proslavil se silným kázáním a závazkem k asketickým tradicím svého řádu, a to i po dosažení biskupského úřadu. Je si připomínán pro svou charitativní péči o chudé a neústupnou odpor k napoleonským dekretům.
Život a působení
Po ukončení teologických studií v Římě a Viterbu vstoupil Strambi do řádu passionistů a postupně zastával několik vedoucích funkcí v rámci řádu. Jako biskup se zaměřil na vzdělávání kněžstva a založil domovy pro seniory a sirotky. Jeho odmítnutí přísahy věrnosti Francouzskému císařství vedlo k jeho vyhnanství z diecéze v roce 1808. Po obnovení moci papeže Pia VII. se Strambi vrátil ke svým povinnostem a později působil jako poradce papeže Lva XII.
Uctívání
Katolická církev uznává Strambiho jako svatého. Jeho cesta k svatořečení zahrnovala prohlášení za ctihodného v roce 1894, následované blahořečením papežem Piem XI. v roce 1925. Nakonec ho svatořečil papež Pius XII. v roce 1950. Jeho svátek se každoročně slaví 1. ledna.