Velikonoce, nazývané též Pascha nebo Neděle vzkříšení, jsou křesťanský svátek a kulturní slavnost připomínající vzkříšení Ježíše z mrtvých, které Nový zákon klade na třetí den po jeho ukřižování Římany na Golgotě kolem roku 30 n. l. Jsou vyvrcholením Ježíšova utrpení a předchází jim čtyřicetidenní půst, modlitba a pokání zvané půst před Velikonocemi. Velikonoce a související svátky jsou pohyblivé a jejich data se počítají podle lunisolárního kalendáře.
Název a původ







Anglické slovo Easter souvisí s německým Ostern a může pocházet ze staroanglického slova spojeného s anglosaskou bohyní Ēostre. V latině a řečtině se svátek nazývá pascha, což je termín odvozený od aramejského a hebrejského označení pro Pesach. Raní křesťané přenesli název židovského svátku na Krista a ve většině jazyků se svátek od tohoto kořene odvozuje. Někteří křesťané jej nazývají také Neděle vzkříšení, podle řeckého slova pro vzkříšení.
Teologický význam







Křesťanské učení považuje vzkříšení za ústřední článek víry a hlásá, že věřící jsou duchovně vzkříšeni spolu s Ježíšem a mohou doufat ve vzkříšení tělesné. Velikonoce jsou úzce spjaty se svátkem Pesach prostřednictvím Poslední večeře, Ježíšova utrpení a ukřižování, které evangelia kladou do týdne Pesachu. Pavel označil Krista za beránka pashy, který byl obětován.
Zvyky a tradice







Velikonoční tradice se v křesťanském světě liší a zahrnují bohoslužby za úsvitu, pozdně večerní bdění a pozdravy velikonoční doby. Běžná jsou zdobená a sdílená vejce, která symbolizují prázdný hrob, stejně jako velikonoční lilie, jimiž se zdobí kostely. Některé zvyky, například velikonoční průvody nebo velikonoční zajíc, dodržují i nekřesťané a mnoho regionů má tradiční velikonoční pokrmy.
