Vasili Kalika byl arcibiskup novgorodský a pskovský v 14. století, působil v letech 1330 až 1352. Původně novgorodský kněz, byl zvolen městskou radou a později vysvěcen ve Volyni. Jeho přezdívka, znamenající poutník, pravděpodobně odkazuje na jeho cestu do Svaté země. Je znám především obnovou autority a vlivu svého úřadu, který utrpěl po mongolské invazi.
Život a dílo

Během svého působení zahájil Vasili významné stavební projekty, včetně výstavby kamenné zdi pro Detinec a renovace Svaté Sofie. Byl rozhodným politickým činitelem, který se pohyboval ve složitých vztazích se Švédskem a zprostředkovával místní nepokoje. V posledním roce své služby cestoval do Pskova, aby vedl náboženské obřady během epidemie moru. Při cestě zpět do Novgorodu se nakazil a zemřel v červenci 1352.
Uctívání

Ruská pravoslavná církev ho uznává za svatého. Jeho památka je uchovávána také v Pravoslavné církvi v Americe a některých východních katolických tradicích. Je připomínán každoročně 3. července. Jeho ostatky jsou uloženy ve Svaté Sofii v Novgorodu, kde byl po své smrti pochován.
