Tokugawa Harusada (1751–1827) byl japonský samuraj pozdního období Edo a druhá hlava rodu Hitotsubashi-Tokugawa, jednoho ze tří vedlejších rodů Tokugawů známých jako Gosankjó. Byl vnukem šóguna Tokugawy Jošimuneho a otcem šóguna Tokugawy Ienariho. Díky postavení svého syna měl značný vliv na politiku šógunátu a je připomínán jako mocný činitel působící v zákulisí vlády Tokugawů.
Mládí a vzestup
Narodil se roku 1751 jako čtvrtý syn Tokugawy Munetady a v roce 1758 byl adoptován jako dědic rodu Hitotsubashi, přičemž přijal jméno Tokugawa. Dospělé jméno dostal od svého bratrance, šóguna Tokugawy Iehara, a roku 1764 se ujal vedení rodu. V roce 1781 byl jmenován členem Státní rady a jeho příbuzní sloužili jako vazalové rodu Hitotsubashi.
Politický vliv
Zatímco šógunát vedl Tanuma Okitsugu, Harusada působil v zákulisí spolu s Tanumovými odpůrci, mezi nimiž byl i Macudaira Sadanobu. Poté, co Ieharu roku 1786 zemřel, se šógunem stal jeho syn Ienari a Tanuma byl odvolán. Harusadovi potomci později zaujímali přední místa v několika větvích rodu Tokugawů a jeho krev se tak rozšířila mezi rody Gosankė a Gosankjó.
Pozdní léta
Roku 1799 odstoupil a vedení rodu Hitotsubashi předal svému šestému synovi, avšak nadále pobíral vysoký příspěvek. V roce 1818 přijal buddhistické jméno Bokuó a byl povýšen do vysokých dvorních hodností, posmrtně dosáhl postavení kancléře říše. Zemřel roku 1827 ve věku 77 let a je pohřben v chrámu Kan'ei-dži v tokijské čtvrti Uenó.
