Theodoros z Edessy byl biskup, mnich a teolog 9. století, který žil v Byzantské říši. Narodil se do bohaté rodiny v Edessě, ve věku deseti let ztratil oba rodiče a rozhodl se rozdělit své dědictví mezi chudé, než se vydal do Jeruzaléma. Po vstupu do kláštera svatého Sabáse nakonec působil jako biskup edesský. Je připomínán pro svá teologická díla a snahu bránit pravoslavnou nauku proti různým herezím během svého působení v úřadu.
Život a působení
Po studiu rétoriky a filozofie vstoupil Theodoros do kláštera v Jeruzalémě. V šedesáti letech byl jmenován biskupem edesským jeruzalémským patriarchou. Během svého působení aktivně bojoval proti manicheismu, nestoriánství a monofyzitismu. Podle tradice cestoval do Bagdádu, aby požádal kalifa Máviju o zastavení pronásledování křesťanů, kde údajně vyléčil vládce, což vedlo k jeho obrácení ke křesťanství.
Spisy a odkaz
Theodoros je autorem několika asketických spisků, včetně "Sto nejpřínosnějších kapitol" a "Kontemplativního slova", které jsou obě obsaženy ve Filokalii. Jeho život zaznamenal jeho synovec Basil z Emesy. Tyto záznamy, obsahující jeho učení a dialogy, byly brzy přeloženy do církevněslovanské řeči a zachovány v mnoha rukopisech.
Uctívání
Je uznáván za svatého v pravoslavné, katolické a orientální tradici. Jeho svátek se slaví 19. července. Jeho teologický přínos je i nadále studován v různých křesťanských tradicích.