Sicílie je ostrov ve středním Středozemním moři a jeden z dvaceti regionů Itálie, ležící jižně od Apeninského poloostrova. S více než 4,7 milionu obyvatel je největším a nejlidnatějším ostrovem Středozemního moře. Jeho nejznámější dominantou je Etna, nejvyšší aktivní sopka Evropy. Ostrov má bohatou kulturu v oblasti umění, hudby, literatury, kuchyně a architektury a od Kalábrie ho odděluje Messinská úžina. Je jedním z pěti italských autonomních regionů a je považován za součást jižní Itálie.
Raná historie












Lidská činnost na ostrově sahá až do doby kolem roku 14 000 př. n. l. Mezi původní obyvatele patřili Sikáni, Elymové a Sikulové, z nichž právě poslední dali ostrovu jeho jméno. Od zhruba roku 750 př. n. l. zakládali podél pobřeží osady fénický a řečtí kolonisté a Sicílie se stala jedním z center Magna Graecie. Následovaly střety Řeků, Karthaginců a Římanů; punské války skončily tím, že Řím získal kontrolu nad ostrovem jako svou první provincii mimo Apeninský poloostrov.
Středověká a novověká vláda












Po pádu Římské říše ostrov ovládli Vandalové, Ostrogóti, Byzantská říše a Emirát Sicílie. Normanové zřídili v roce 1071 Sicilské hrabství a v roce 1130 Sicilské království. Později ostrov vládla Aragonská koruna a španělská monarchie. V roce 1860 se Sicílie stala součástí nově sjednocené Itálie a v roce 1946 jí byl přiznán zvláštní status autonomního regionu.
