factograf
CS
Přihlásit se

ostrov ve Středozemním moři, region Itálie

Sicílie

  • 1 min čtení
  • V 161 jazycích
  • 25 obrázků
  • Původní článek Factografu
Sicílie

Sicílie je ostrov ve středním Středozemním moři a jeden z dvaceti regionů Itálie, ležící jižně od Apeninského poloostrova. S více než 4,7 milionu obyvatel je největším a nejlidnatějším ostrovem Středozemního moře. Jeho nejznámější dominantou je Etna, nejvyšší aktivní sopka Evropy. Ostrov má bohatou kulturu v oblasti umění, hudby, literatury, kuchyně a architektury a od Kalábrie ho odděluje Messinská úžina. Je jedním z pěti italských autonomních regionů a je považován za součást jižní Itálie.

Raná historie

Megality Argimusca u Montalbana Elicony
Megality Argimusca u Montalbana Elicony
Ruiny starověkého fénického města Motya
Ruiny starověkého fénického města Motya
Ruiny starověkého karthaginského města Soluntum
Ruiny starověkého karthaginského města Soluntum
Chrám Concordie v Údolí chrámů, archeologickém nalezišti v Agrigentu; jeden z nejvýznamnějších příkladů starořecké umělecké tvorby a architektury Magna Graecie.(14)
Chrám Concordie v Údolí chrámů, archeologickém nalezišti v Agrigentu; jeden z nejvýznamnějších příkladů starořecké umělecké tvorby a architektury Magna Graecie.(14)
Villa Romana del Casale, rozsáhlá a propracovaná římská vila neboli palác asi 3 km od města Piazza Armerina
Villa Romana del Casale, rozsáhlá a propracovaná římská vila neboli palác asi 3 km od města Piazza Armerina
Hrad ze 10. století, který na vrcholu hory v Agiře ve střední Sicílii postavili Arabové
Hrad ze 10. století, který na vrcholu hory v Agiře ve střední Sicílii postavili Arabové
Belisarius v Syrakusách
Belisarius v Syrakusách
Obraz zobrazující vylodění byzantské armády na Sicílii pod velením Jiřího Maniakese
Obraz zobrazující vylodění byzantské armády na Sicílii pod velením Jiřího Maniakese
Saracénské dobytí byzantské pevnosti Syrakusy, obležení Syrakus (877–878)
Saracénské dobytí byzantské pevnosti Syrakusy, obležení Syrakus (877–878)
Arabeska na zdi v paláci La Cuba v Palermu
Arabeska na zdi v paláci La Cuba v Palermu
Trojjazyčný nápis z Palazzo dei Normanni v Palermu, psaný latinsky, byzantskou řečtinou a arabsky
Trojjazyčný nápis z Palazzo dei Normanni v Palermu, psaný latinsky, byzantskou řečtinou a arabsky
Palatinská kaple, Palermo
Palatinská kaple, Palermo
12 obrázků

Lidská činnost na ostrově sahá až do doby kolem roku 14 000 př. n. l. Mezi původní obyvatele patřili Sikáni, Elymové a Sikulové, z nichž právě poslední dali ostrovu jeho jméno. Od zhruba roku 750 př. n. l. zakládali podél pobřeží osady fénický a řečtí kolonisté a Sicílie se stala jedním z center Magna Graecie. Následovaly střety Řeků, Karthaginců a Římanů; punské války skončily tím, že Řím získal kontrolu nad ostrovem jako svou první provincii mimo Apeninský poloostrov.

Středověká a novověká vláda

Příčný řez schématem mostu přes Messinskou úžinu
Příčný řez schématem mostu přes Messinskou úžinu
Lampedusa, Pelagické ostrovy
Lampedusa, Pelagické ostrovy
Mozaika ve Villa Romana del Casale, rozsáhlé římské vile u Piazzy Armerina
Mozaika ve Villa Romana del Casale, rozsáhlé římské vile u Piazzy Armerina
Scala dei Turchi
Scala dei Turchi
Castello Ursino v Catanii
Castello Ursino v Catanii
Hrad Zisa v Palermu
Hrad Zisa v Palermu
Hrad hrabat z Modicy v Alcamu
Hrad hrabat z Modicy v Alcamu
Castello di Donnafugata u Ragusy
Castello di Donnafugata u Ragusy
Torre Capo Rama
Torre Capo Rama
Altavilla Milicia, 2012
Altavilla Milicia, 2012
Torre dello Spalmatore na Ustice
Torre dello Spalmatore na Ustice
Torre Pozzillo
Torre Pozzillo
12 obrázků

Po pádu Římské říše ostrov ovládli Vandalové, Ostrogóti, Byzantská říše a Emirát Sicílie. Normanové zřídili v roce 1071 Sicilské hrabství a v roce 1130 Sicilské království. Později ostrov vládla Aragonská koruna a španělská monarchie. V roce 1860 se Sicílie stala součástí nově sjednocené Itálie a v roce 1946 jí byl přiznán zvláštní status autonomního regionu.

V 161 jazycích

ČeštinaDeutschEnglishEspañolFrançaisItaliano日本語PolskiPortuguêsУкраїнська中文AfrikaansShqipአማርኛOld EnglishAragoneseAramaicالعربيةMoroccan ArabicEgyptian ArabicAsturianuAzbAzərbaycanBalineseBavarianБашҡортBikolБеларускаяБългарскиBhojpuriবাংলাབོད་སྐད་BrezhonegBosanskiCatalàCdoCebuanoНохчийнکوردیی ناوەندیCorsicanCrimean TatarЧӑваш чӗлхиCymraegDanskZazaDolnoserbšćinaΕλληνικάEmlEsperantoEestiEuskaraExtremaduranفارسیSuomiFøroysktArpitanNorthern FrisianFurlanFryskGaeilgeGàidhligGalegoHakka ChineseHausaעבריתFiji Hindiहिन्दीHrvatskiHornjoserbšćinaMagyarՀայերենInterlinguaBahasa IndonesiaInterlingueIlokoIdoÍslenskaJawaTaqbaylitქართულიҚазақша한국어Kurdî (kurmancî)KernewekКыргызчаLadinoLatinLëtzebuergeschLingua Franca NovaLigureLimburgishLldLombardລາວLietuviųLatviešuMalagasyMāoriМакедонскиമലയാളംМонголमराठीMelayuMaltiမြန်မာمازرونیNeapolitanNeddersass’schNederlandsNorsk nynorskNorskNrmOccitanИронPampangaਪੰਜਾਬੀPicardPiemontèisWestern PanjabiRunasimiRoa (Tara)RomânăРусскийСаха тылаSicilianuScotsSarduسنڌيDavvisámegiellaSrpski (latinica)SlovenčinaSlovenščinaSoomaaliShqipСрпскиSvenskaKiswahiliŚlōnskiதமிழ்తెలుగుไทยFilipinoTalyshToki ponaTürkçeTsongaТатарئۇيغۇرچەاردوO‘zbekVenetoTiếng ViệtWest FlemishVolapükWarayWu ChineseMingrelianייִדישÈdè YorùbáZeelandiczh-yue

Редакція Factograf · Publikováno 14. října 2026 · Částečně podle Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek