Salvatore Lilli byl italský františkánský kněz a misionář, který žil v 19. století. Narodil se v roce 1853 v Cappodocii v Itálii a v roce 1870 vstoupil do františkánského řádu. Vysvěcen byl v roce 1878 v Betlému. Většinu života věnoval misijní činnosti v Arménii, kde založil různé sociální instituce, včetně škol a zdravotnických zařízení. Proslavil se svou službou nemocným, zejména během epidemie cholery v roce 1891, než zemřel v Turecku v roce 1895.
Život a působení
Během své misijní služby se Lilli zaměřil na zlepšení životních podmínek místních obyvatel stavbou domů pro opuštěné a výukou hygieny. Jako farář a představený františkánského domu v Mujukderesi čelil intenzivnímu pronásledování. On a sedm jeho společníků byli zatčeni osmanskými vojsky a byli nuceni k přestupu k islámu. Protože odmítli se své víry zřeknout, byli zabiti a jejich ostatky spáleny.
Uctívání
Katolická církev uznává Lilliho jako blahoslaveného mučedníka. Po schválení jeho duchovních spisů v roce 1939 byl on a jeho společníci prohlášeni za služebníky Boží. Blahořečen byl papežem Janem Pavlem II. dne 3. října 1982. Jeho svátek se slaví 22. listopadu, což je výročí jeho smrti.