Orientius z Urgelu byl křesťanský latinský básník a arcibiskup, který žil v oblastech Urgelu a Auch. Narodil se kolem roku 302 a věří se, že po hříšné mládí prožil obrácení. Jako zkušený pastýř psal náboženskou literaturu v době, kdy Galie čelila značnému zpustošení ze strany barbarských nájezdů. Je ztotožňován s biskupem z Augusta Ausciorum, který v roce 439 působil jako vyslanec krále Theodoric I. k římským generálům.
Literární dílo
Jeho nejvýznamnějším dílem je Commonitorium, elegická báseň o 1036 verších. Tato dvoudílná báseň popisuje cestu do nebe a zároveň čtenáře varuje před různými duchovními překážkami. Text zahrnuje vlivy klasických římských básníků, jako byli Vergilius, Ovidius a Catullus. Přestože se zachoval pouze jeden rukopis, jeho spisy zahrnují několik krátkých anonymních básní a dvě veršované modlitby, které mu jsou připisovány.
Uctívání
Orientius je uznáván jako světec a je uctíván 1. května. Je uctíván v katolické, anglikánské a ortodoxní tradici. Jeho odkaz jako spisovatele a náboženského vůdce byl zachován prostřednictvím různých historických vydání jeho poetických děl, která i nadále slouží jako důležité záznamy rané křesťanské latinské literatury.