factograf
CS
Přihlásit se

let raketoplánu Atlantis v květnu 2000

STS-101

STS-101
Všechna data z infoboxu 19
Na stanici
ISS
Loď
Atlantis
COSPAR
2000-027A
Členů expedice
7
Počet výstupů do vesmíru
1
Délka výstupů do vesmíru
6 hodin, 44 minut
Datum startu
19. května 2000 10:11 UTC
Kosmodrom
Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Vzletová rampa
LC-39A
Spojení se stanicí
20. května 4:30 UTC
Délka letu
9 dní, 21 hodin, 10 minut
z toho na stanici
6 dnů, 18 hodina, 17 minut
Odlet ze stanice
26. května 23:03 UTC
Datum přistání
29. května 2000 06:20 UTC
Místo přistání
Kennedyho vesmírné středisko
Perigeum
332 km
Apogeum
341 km
Doba oběhu
91 minut
Sklon dráhy
51,6°

STS-101 byla mise amerického raketoplánu Atlantis k Mezinárodní vesmírné stanici. Jednalo se o 98. let raketoplánu a 21. let raketoplánu Atlantis. Cílem desetidenní mise byla doprava zásob na stanici. Start mise byl třikrát opožděn kvůli silnému větru v místě startu. Raketoplán uskutečnil 155 obletů Země. Uskutečnil se jeden výstup do otevřeného vesmíru.

Posádka

V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh mise

Skleněný kokpit byl poprvé použit právě při misi STS-101.
Skleněný kokpit byl poprvé použit právě při misi STS-101.

K setkání raketoplánu s ISS došlo v neděli 21. května 2000 v 04:31 UT. Ještě před vstupem astronautů na palubu ISS se 22. května uskutečnil jeden výstup do vesmíru (EVA). Během něj Voss a Williams připevnili na povrch ISS americký manipulátor (jeřáb) OTD. Ten byl totiž během své původní instalace zajištěn nedokonale. Astronauti také dokončili instalaci ruského manipulátoru Strela na adaptéru mezi moduly Unity a Zarja. Poté vyměnili na modulu Unity jednu ze dvou antén ECOMM. Pro ulehčení budoucích operací vně stanice připevnili Voss a Williams na povrch ISS osm nových madel.

Následující den vstoupila posádka raketoplánu do ISS. Jako první do stanice vstoupili Helmsová, Usačov a Voss, kteří by měli v příštím roce vytvořit druhou základní posádku ISS. Astronauti vyměnili dvě ze šesti baterií, instalovali nové potrubí, které pomohlo zlepšit cirkulaci atmosféry. Také odebrali vzorky atmosféry k pozdější analýze.

V dalších dnech astronauti přenášeli náklad na ISS a prováděli na stanici opravy. V modulu Zarja vyměnili 4 baterie a požární hlásiče, paměť v telemetrickém systému (u které končila záruční doba) a v neposlední řadě naplnili čtyři plastikové vaky (každý o objemu 45 litrů) vodou. Celkem bylo přeneseno přes 1000 kg nákladu.

Posledním úkolem mise STS 101 bylo zvýšení dráhy komplexu ISS. K němu došlo 25. května 2000. Raketoplán pomocí motorků RCS „zvedl“ ISS o zhruba 40 km. Během celkem 3 manévrů byl ISS naveden na novou oběžnou dráhu ve výši 372 × 380 km. Následujícího dne se Atlantis od ISS odpojil a po provedení inspekčního obletu se vydal na sestupnou dráhu k Zemi. Na ranveji 15 Kennedyho vesmírného střediska přistál úspěšně 29. května 2000 v 8:20 hodin SELČ.

Mise STS-101 byla první, kdy se do vesmíru vypravil raketoplán se skleněným kokpitem.

Číst dál

V 29 jazycích

Text z Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek