Rudolf Hess (1894–1987) byl německý politik, odsouzený válečný zločinec a přední člen NSDAP. V roce 1933 byl jmenován zástupcem Vůdce a tuto funkci zastával až do roku 1941, kdy sám odletěl do Skotska, aby se pokusil vyjednat ukončení účasti Británie na druhé světové válce. Zajat a později souzen v Norimberku, byl odsouzen k doživotnímu vězení a ve věznici Spandau spáchal sebevraždu ve věku 93 let. Patří tak k nejznámějším představitelům nacistického vedení, kteří jsou připomínáni svým neobvyklým a kontroverzním posledním letem.
Mládí a válka






Hess se narodil v Egyptě v zámožné německé obchodnické rodině a mládí prožil v Alexandrii, kde obdivoval Britské impérium, jehož koloniální nadvládu viděl zblízka. Na vzdělání byl poslán do Německa a později se vyučil obchodu ve Švýcarsku a v Hamburku. Po vypuknutí první světové války vstoupil do bavorské armády a sloužil na západní frontě a v Rumunsku, kde byl několikrát zraněn a obdržel Železný kříž druhé třídy.
Vzestup v NSDAP






Hess studoval geopolitiku na Mnichovské univerzitě u Karla Haushofera, jehož myšlenky o životním prostoru ovlivnily nacistickou ideologii. Do strany vstoupil v roce 1920 a v roce 1923 stál po boku Hitlera během neúspěšného Pivnicového puče. Když byl Hitler uvězněn, pomáhal mu, mimo jiné i při psaní knihy Mein Kampf. Poté, co se Hitler stal kancléřem, Hess vystoupal na post zástupce Vůdce a později na vládní funkci, kde podepsal velkou část zákonů režimu, včetně norimberských zákonů z roku 1935.
