Radegunda z Wellenbergu byla dojka, která žila na konci 13. století a sloužila na hradě Wellenburg u Augsburgu. Je oslavována jako jedna ze tří bavorských "vlčích světic" pro svou oddanost chudým a nemocným. Podle místní tradice se její život vyznačoval skutky dobročinnosti a zázračným zjevením, kdy se koš plný jídla pro nemocné údajně proměnil v jednoduché nástroje pro péči o tělo, když byla obviněna ze krádeže.
Život a legenda

Při práci pro místního úředníka byla Radegunda známá svou skromností a častými návštěvami nedaleké nemocnice, kde se starala o trpící. Legenda praví, že poté, co byla přistižena v lži ohledně jídla, které nesla nemocným, napadly ji dva vlci. Zemřela o tři dny později v Augsburgu poté, co se svěřila se svou neupřímností svému zaměstnavateli.
Uctívání a odkaz
Na místě jejího pohřbení byla postavena kaple, která se stala poutním místem pro rolníky a ty, kteří hledali ochranu pro dobytek. Její ostatky byly nakonec převezeny do Waldbergu, kde byly umístěny v hlavním oltáři kostela sv. Radegundy. Její život je zobrazen v různých uměleckých dílech, včetně dřorytů Hanse Burgkmaira Staršího a olejových maleb objednaných Antonem Josephem Fuggerem.
