Patty Pravo (vlastním jménem Nicoletta Strambelliová, narozena 1948) je italská zpěvačka, která debutovala v roce 1966. Komerčně nejúspěšnější byla koncem 60. a během 70. let, v 80. letech zaznamenala pokles popularity a v polovině až na konci 90. let se vrátila. K jejím známým písním patří „La bambola“ a „Pazza idea“. Prodala celosvětově přes 110 milionů nosičů, čímž patří mezi nejprodávanější italské hudební umělce, a na festivalu v Sanremu vystoupila jedenáctkrát.
Raná léta
Strambelliová vyrůstala v liberálním duchu u prarodičů z otcovy strany a své formativní roky prožila v Benátkách, kde se setkala s americkým básníkem Ezrou Poundem a budoucím papežem Janem XXIII. Od útlého věku se učila hrát na klavír, tančit a zpívat solmizaci a v deseti letech byla přijata na konzervatoř Benedetta Marcella. V roce 1962, po smrti svého dědečka, se přestěhovala do Londýna, aby se naučila anglicky, a v sedmnácti letech se přesunula do Říma, kde začala vystupovat v klubu Piper a získala přezdívku „la ragazza del Piper“.
Vzestup ke slávě
Pravo podepsala smlouvu s vydavatelstvím RCA Italiana a v roce 1966 vydala svůj první singl „Ragazzo triste“, italskou verzi písně dua Sonny & Cher. Její singl „La bambola“ z roku 1968 se v Itálii stal hitem číslo jedna na devět po sobě jdoucích týdnů a prodal se v milionu kopií. V roce 1973 se vrátila do RCA a vydala baladu „Pazza idea“, která dva měsíce vedla italskou singlovou hitparádu a stala se jedním z největších hitů její kariéry.
Pozdější kariéra
Po poklesu popularity v 80. letech Pravo v polovině až na konci 90. let oživila svou kariéru a znovu se usadila v italských žebříčcích. Její píseň „...E dimmi che non vuoi morire“ z roku 1997 patřila k jejím nejoblíbenějším pozdějším nahrávkám. Získala tři ceny kritiků a dvanáctkrát vystoupila na festivalu Festivalbar, a ještě v roce 2026 vystupovala v Sanremu.