Paolo Dezza byl italský jezuitský kněz a teolog, který působil jako kardinál a zastával významné vedoucí funkce v katolické církvi. Narodil se v Parmě v roce 1901 a stal se významným učencem a profesorem na Papežské Gregoriánské univerzitě. Během své kariéry poskytoval duchovní vedení několika papežům, včetně Pavla VI. a Jana Pavla I., a byl jmenován papežem Janem Pavlem II. do čela Společnosti Ježíšovy jako prozatímní delegát v roce 1981. Byl povýšen do kardinálského stavu v roce 1991.
Život a služba
Po vstupu do jezuitského řádu v roce 1918 studoval Dezza v Itálii, Španělsku a Rakousku. Působil jako profesor filozofie a vedl Gregoriánskou univerzitu za pontifikátu Pia XII. Během tohoto období pomáhal při přípravě dogmatu o Nanebevzetí Panny Marie. Působil také jako duchovní rádce několika papežů a zastával funkci generálního sekretáře Mezinárodní federace katolických univerzit.
Vedoucí funkce
Po zdravotní krizi, která postihla generálního představeného Společnosti Ježíšovy v roce 1981, jmenoval papež Jan Pavel II. Dezzu do čela řádu jako zvláštního papežského delegáta. K tomuto jmenování došlo poté, co byl papež dříve studentem Dezzu. V roce 1991 byl v 89 letech papežem jmenován kardinálem, působil jako kardinál-diakon kostela Sant'Ignazio di Loyola a Campo Marzio.