Pacificus z Ceredana byl kněz a teolog patřící k františkánskému řádu v 15. století. Narodil se jako Pacificus Ramati v Novare a původně uvažoval o vstupu do benediktinského řádu, než vstoupil do Řádu menších bratří v roce 1445. Po získání doktorátu na Sorbonně se stal významným kazatelem a účastnil se dokonce snah o propagaci křížové výpravy. Poslední roky života strávil na Sardinii, kde působil jako komisař dohlížející na františkánské kláštery pod vedením papeže.
Život a dílo
Po vysvěcení v roce 1452 se Pacificus proslavil jako kazatel. Napsal významnou teologickou práci o praxi zpovídání, známou jako Summa Pacifica. Toto dílo bylo vydáno v italštině v Miláně v roce 1479 a později v latině v Benátkách. V roce 1481 byl poslán na Sardinii, aby zkontroloval místní kláštery, kde zemřel v roce 1482.
Uctívání
Blahořečen byl papežem Benediktem XIV. v roce 1745 po uznání jeho kultu. Jeho ostatky byly převezeny zpět do jeho rodiště Cerano, kde byl pohřben v konventní kostele františkánů. Jeho hlava je uchovávána jako relikvie v místním farním kostele. Katolická církev si ho připomíná 4. června.