factograf
CS
Přihlásit se

srbsko-americký inženýr a vynálezce, který se podílel na utváření systémů střídavého proudu

Nikola Tesla

  • 1 min čtení
  • V 174 jazycích
  • 23 obrázků
  • Původní článek Factografu
Nikola Tesla

Nikola Tesla (1856–1943) byl srbsko-americký inženýr, futurista a vynálezce, známý svým přínosem k návrhu moderního systému dodávky střídavého elektrického proudu (AC). Narodil se v Rakousko-Uherské monarchii, v roce 1884 emigroval do Spojených států a v New Yorku vybudoval laboratoře a společnosti, v nichž vyvíjel elektrická a mechanická zařízení. Jeho patenty na střídavý indukční motor a vícefázový systém, licencované společnosti Westinghouse Electric v roce 1888, se staly ústředním prvkem vícefázové soustavy, kterou společnost prodávala.

Raný život

Přestavěný rodný dům Tesly, farní sál a kostel, kde jeho otec působil ve Smiljanu; muzeum Nikola Tesla Memorial Center bylo na místě zřízeno později.
Přestavěný rodný dům Tesly, farní sál a kostel, kde jeho otec působil ve Smiljanu; muzeum Nikola Tesla Memorial Center bylo na místě zřízeno později.
Teslův otec Milutin byl pravoslavným knězem ve vesnici Smiljan.
Teslův otec Milutin byl pravoslavným knězem ve vesnici Smiljan.
Tesla ve věku 23 let, kolem roku 1879
Tesla ve věku 23 let, kolem roku 1879
Továrna Edison Machine Works na Goerck Street v New Yorku, nacházející se mezi činžovními domy na dolním východním břehu Manhattanu, což Tesla po Evropě shledal bolestivým překvapením.
Továrna Edison Machine Works na Goerck Street v New Yorku, nacházející se mezi činžovními domy na dolním východním břehu Manhattanu, což Tesla po Evropě shledal bolestivým překvapením.
Kresba z amerického patentu č. 381 968, znázorňující princip Teslova střídavého indukčního motoru
Kresba z amerického patentu č. 381 968, znázorňující princip Teslova střídavého indukčního motoru
Teslův střídavý dynamoelektrický stroj, alternátor, v americkém patentu č. 390 721 z roku 1888
Teslův střídavý dynamoelektrický stroj, alternátor, v americkém patentu č. 390 721 z roku 1888
Mark Twain v Teslově laboratoři na South Fifth Avenue, 1894
Mark Twain v Teslově laboratoři na South Fifth Avenue, 1894
Tesla předvádí bezdrátové osvětlení elektrostatickou indukcí na přednášce na Columbia College v roce 1891; drží dvě dlouhé Geisslerovy trubice podobné neonovým trubicím.
Tesla předvádí bezdrátové osvětlení elektrostatickou indukcí na přednášce na Columbia College v roce 1891; drží dvě dlouhé Geisslerovy trubice podobné neonovým trubicím.
8 obrázků

Tesla se narodil v roce 1856 ve Smiljanu, tehdy součásti Vojenské hranice Rakouského císařství, v rodině etnických Srbů. Jeho otec byl pravoslavným kněžím a matka byla známa svou mechanickou zručností a schopností zapamatovat si epickou poezii. Tesla v 70. letech 19. století studoval inženýrství a fyziku na školách vHradci Štýrském a v Praze, ale studia opustil bez diplomu. Poté pracoval v oboru telefonie a v nově vznikajícím elektroenergetickém průmyslu v Evropě, než se přestěhoval do Spojených států.

Práce a experimenty

Rentgenový snímek jeho ruky, pořízený samotným Teslou.
Rentgenový snímek jeho ruky, pořízený samotným Teslou.
V roce 1898 Tesla předvedl loď ovládanou rádiem, kterou doufal prodat jako naváděné torpédo námořnictvům po celém světě.
V roce 1898 Tesla předvedl loď ovládanou rádiem, kterou doufal prodat jako naváděné torpédo námořnictvům po celém světě.
Tesla sedí před spirálovou cívkou použitou při jeho experimentech s bezdrátovým přenosem energie v laboratoři na East Houston Street
Tesla sedí před spirálovou cívkou použitou při jeho experimentech s bezdrátovým přenosem energie v laboratoři na East Houston Street
Teslova laboratoř v Colorado Springs
Teslova laboratoř v Colorado Springs
Vícenásobná expozice fotografie Tesly vedle jeho zvětšovacího vysílače, který generoval miliony voltů; sedmimetrové oblouky byly vytvářeny pro efekt rychlým spínáním napájení.
Vícenásobná expozice fotografie Tesly vedle jeho zvětšovacího vysílače, který generoval miliony voltů; sedmimetrové oblouky byly vytvářeny pro efekt rychlým spínáním napájení.
Teslova továrna Wardenclyffe na Long Islandu v roce 1904, odkud doufal předvést bezdrátový přenos elektrické energie přes Atlantik.
Teslova továrna Wardenclyffe na Long Islandu v roce 1904, odkud doufal předvést bezdrátový přenos elektrické energie přes Atlantik.
Teslova turbína bez lopatek
Teslova turbína bez lopatek
7 obrázků

V New Yorku se Tesla věnoval projektům bezdrátového osvětlení, experimentům s vysokým napětím a bezdrátovému přenosu energie, včetně experimentů v Colorado Springs. Sestrojil loď ovládanou rádiem a pořádal veřejné přednášky, které proslula svou efektností. Jeho plánovaná Wardenclyffská věž, určená pro mezikontinentální bezdrátovou komunikaci a přenos energie, zůstala nedokončena poté, co došly finanční prostředky. V dalších desetiletích pracoval na řadě vynálezů se smíšeným úspěchem a zemřel v roce 1943 v newyorském hotelu.

Odkaz

Druhé slavnostní setkání Institutu rádiových inženýrů, 23. dubna 1915, Tesla stojí uprostřed.
Druhé slavnostní setkání Institutu rádiových inženýrů, 23. dubna 1915, Tesla stojí uprostřed.
Tesla na obálce časopisu Time u příležitosti jeho 75. narozenin v roce 1931
Tesla na obálce časopisu Time u příležitosti jeho 75. narozenin v roce 1931
Novinová ilustrace myšlenkové kamery, kterou Tesla popsal na své oslavě narozenin v roce 1933
Novinová ilustrace myšlenkové kamery, kterou Tesla popsal na své oslavě narozenin v roce 1933
Pokoj 3327 hotelu New Yorker, kde Tesla zemřel
Pokoj 3327 hotelu New Yorker, kde Tesla zemřel
Tesla kolem roku 1896
Tesla kolem roku 1896
Tesla kolem roku 1885
Tesla kolem roku 1885
Pozlacená urna s Teslovými popelem, zdobená koulí, jeho oblíbeným geometrickým tělesem, v Muzeu Nikoly Tesly v Bělehradě
Pozlacená urna s Teslovými popelem, zdobená koulí, jeho oblíbeným geometrickým tělesem, v Muzeu Nikoly Tesly v Bělehradě
7 obrázků

Po jeho smrti byla Teslova práce věnována menší pozornost, dokud Generální konference pro míry a váhy v roce 1960 nepojmenovala po něm jednotku magnetické indukce soustavy SI, tesla. Zájem veřejnosti o jeho osobu znovu ožil od 90. let 20. století. V roce 2013 jej časopis Time zařadil mezi 100 nejvýznamnějších osobností všech dob.

V 174 jazycích

ČeštinaDeutschEnglishEspañolFrançaisItaliano日本語PolskiPortuguêsРусскийУкраїнська中文AbkhazianAfrikaansShqipአማርኛAragoneseAramaicالعربيةMoroccan ArabicEgyptian ArabicAsturianuঅসমীয়াAymaraAzbAzərbaycanBalinesebat-smgБашҡортБеларускаяБългарскиBhojpuriবাংলাBrezhonegBosanskiBtmБуряадCatalàCebuanoНохчийнکوردیی ناوەندیCrimean TatarЧӑваш чӗлхиCymraegDanskZazaΕλληνικάEsperantoEestiEuskaraفارسیSuomiFøroysktArpitanNorthern FrisianFryskGan ChineseGaeilgeGcrGàidhligGalegoGuaraniગુજરાતીGaelgHausaעבריתFiji Hindiहिन्दीHrvatskiHaitian CreoleMagyarՀայերենHywInterlinguaBahasa IndonesiaInterlingueIlokoIdoIsvÍslenskaJamaican Creole EnglishKara-KalpakTaqbaylitქართულიҚазақшаKanuriಕನ್ನಡ한국어کٲشُرKurdî (kurmancî)KernewekКыргызчаLatinLezghianLigureLimburgishLombardລາວLietuviųLatviešuMadureseMagahiMalagasyMinangkabauМакедонскиമലയാളംМонголMnwमराठीMelayuမြန်မာNeddersass’schनेपालीNewariNederlandsNorsk nynorskNovialNorskOccitanOloOromooଓଡ଼ିଆPampangaਪੰਜਾਬੀPalatine GermanPiemontèisWestern PanjabiPplپښتوRunasimiroa-rupRomânăRusynСаха тылаᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤसंस्कृत भाषाSicilianuScotsسنڌيSrpski (latinica)සිංහලSlovenčinaSlovenščinaShqipСрпскиBasa SundaSvenskaKiswahiliதமிழ்తెలుగుТоҷикӣไทยTürkmen diliFilipinoTalyshToki ponaTürkçeТатарAkanТываUdmurtئۇيغۇرچەاردوO‘zbekVepsTiếng ViệtVolapükWarayWu ChineseMingrelianייִדישÈdè Yorùbáⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜzh-yue

Редакція Factograf · Publikováno 14. října 2026 · Částečně podle Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek