Narnus byl raně křesťanský biskup, který působil v Bergamu ve čtvrtém století. Narodil se kolem roku 201 v Ogně a je uznáván jako první vůdce místní církve. Některé tradice uvádějí, že byl vysvěcen svatým Barnabášem, historické záznamy, například od třináctého století píšícího mnicha Branky z Gandina, však jeho působení kladou do období vlády Diokleciána. Zemřel v Bergamu roku 345 a je uctíván jako světec v katolické tradici.
Historické záznamy
Nejstarší písemné záznamy o Narnovi se objevují ve třináctém století. Mnich Branka z Gandina poskytl jeden z nejstarších popisů, v němž ho identifikuje jako biskupa v době Diokleciána. Přestože místní tradice se snaží propojit jeho vysvěcení s apoštolským věkem prostřednictvím svatého Barnabáše, historické důkazy naznačují, že žil později.
Uctívání a relikvie
Narnus byl původně pohřben v kryptě kostela zasvěceného svatému Alexandru z Bergama. Po zbourání této budovy v roce 1561 byly jeho ostatky přemístěny spolu s ostatky jeho nástupce, svatého Viatora. Byly převezeny do kostela San Vincenzo, který slouží jako katedrála v Bergamu, kde se jeho relikvie nacházejí dodnes.