Mongolsko je vnitrozemský stát ve východní Asii, na severu hraničí s Ruskem a na jihu s Čínou. Rozlohou zhruba 1,56 milionu kilometrů čtverečních je 18. největší zemí světa a po Kazachstánu druhým největším vnitrozemským státem. S počtem obyvatel asi 3,5 milionu je po Západní Sahaře nejřidčeji osídleným suverénním státem. Krajina zahrnuje travnaté stepi, na severu a západě pohoří a na jihu poušť Gobi. Hlavní město Ulánbátar je domovem zhruba poloviny obyvatel.
Raná historie












Území ovládla řada kočovných říší, mezi nimi Xiongnuové, Sienbejové, Žuanžuanové a turkické kaganáty. V roce 1206 založil Čingis chán Mongolskou říši, která se stala největší souvislou pozemní říší v dějinách. Jeho vnuk Kublaj chán dobyl Čínu a založil dynastii Jüan. Po pádu dynastie Jüan se Mongolové vrátili do své domoviny, kde se v 16. století rozšířil tibetský buddhismus a v 17. století území pohltila dynastie Čching.
Nezávislost a socialismus












Po pádu dynastie Čching v roce 1911 Mongolsko vyhlásilo nezávislost a skutečné osamostatnění od Číny získalo v roce 1921. Poté se stalo satelitním státem Sovětského svazu a v roce 1924 bylo založeno Mongolská lidová republika jako socialistický stát. Po revolucích roku 1989 vedla mírová demokratická revoluce v roce 1990 k vícestranickému systému, v roce 1992 k nové ústavě a k přechodu na tržní hospodářství.
Společnost dnes











Asi 30 procent obyvatel je kočovných nebo polokočovných a kultura koní zůstává důležitá. Většinovým náboženstvím je mahájánový buddhismus, druhou největší skupinu tvoří nevěřící. Většina občanů jsou etničtí Mongolové, asi 5 procent patří k menšinám, jako jsou Kazaši a Tuvinci, kteří žijí hlavně na západě. Mongolsko vstoupilo do Světové obchodní organizace v roce 1997 a je členem Organizace spojených národů.
