factograf
CS
Přihlásit se

zakladatel islámu a arabský politický a náboženský vůdce (cca 570–632)

Mohamed

  • 1 min čtení
  • V 227 jazycích
  • 22 obrázků
  • Původní článek Factografu
Mohamed

Mohamed (cca 570 – 8. června 632) byl arabský náboženský, vojenský a politický vůdce, který založil islám. Muslimové ho považují za posledního proroka Boha, poslaného k potvrzení monoteistického učení dřívějších proroků, jako byli Abrahám, Mojžíš a Ježíš. Spolu s Koránem tvoří jeho učení a vzorné příklady základ islámské víry. V době jeho smrti přijala islám většina Arabského poloostrova.

Život a zjevení

Dveře mešity al-Masdžid an-Nabawí (Prorokova mešita) v Medíně
Dveře mešity al-Masdžid an-Nabawí (Prorokova mešita) v Medíně
Raný rukopis al-Sírat an-Nabawíja Ibn Hišáma, který podle předpokladu opsali jeho žáci krátce po jeho smrti v roce 833
Raný rukopis al-Sírat an-Nabawíja Ibn Hišáma, který podle předpokladu opsali jeho žáci krátce po jeho smrti v roce 833
Raný rukopis Muvatty Málika ibn Anse, datovaný do Málikova života, cca 780
Raný rukopis Muvatty Málika ibn Anse, datovaný do Málikova života, cca 780
Kresba Mohamedova narození ze Siyer-i Nebi
Kresba Mohamedova narození ze Siyer-i Nebi
Mladý Mohamed se setkává s mnichem Bahírou, z Džámi at-tawáríkh Rašída ad-Dína Hamadáního, Tabríz, Persie, cca 1315
Mladý Mohamed se setkává s mnichem Bahírou, z Džámi at-tawáríkh Rašída ad-Dína Hamadáního, Tabríz, Persie, cca 1315
Miniatura z Džámi at-tawáríkh Rašída ad-Dína Hamadáního, cca 1315, zachycující Mohameda při uložení Černého kamene roku 605
Miniatura z Džámi at-tawáríkh Rašída ad-Dína Hamadáního, cca 1315, zachycující Mohameda při uložení Černého kamene roku 605
Jeskyně Hira na hoře Džabal an-Núr, kde podle muslimské víry Mohamed přijal své první zjevení
Jeskyně Hira na hoře Džabal an-Núr, kde podle muslimské víry Mohamed přijal své první zjevení
7 obrázků

Podle tradice se Mohamed narodil v Mekce do klanu Banu Hášim z kmene Kurajšovců a poté, co v útlém věku ztratil oba rodiče, ho vychovával nejprve jeho dědeček a později strýc. Kolem roku 610, když mu bylo asi čtyřicet let, uvedl, že v jeskyni poblíž Mekky přijal od Boha své první zjevení. V roce 613 začal veřejně kázat, že Bůh je jeden a že podřízení se Bohu je správný způsob života. Zjevení, která podle jeho slov přijímal až do své smrti, tvoří verše Koránu.

Hidžra a dobytí

Obraz anděla Gabriela navštěvujícího Mohameda, ze Siyer-i Nebi
Obraz anděla Gabriela navštěvujícího Mohameda, ze Siyer-i Nebi
Portrét Mohameda jedoucího na buráku, cca 18. století
Portrét Mohameda jedoucího na buráku, cca 18. století
Skalní dóm, postavený za Abd al-Malika a tradičně spojovaný s isrá a mi'rádžem, domnělým Mohamedovým vzestupem do nebe
Skalní dóm, postavený za Abd al-Malika a tradičně spojovaný s isrá a mi'rádžem, domnělým Mohamedovým vzestupem do nebe
Mohamed a muslimská armáda v bitvě u Uhudu, ze Siyer-i Nebi
Mohamed a muslimská armáda v bitvě u Uhudu, ze Siyer-i Nebi
Kaaba v Mekce, která se sedmnáct měsíců po Mohamedově příchodu do Mediny stala směrem muslimské modlitby; současná stavba pochází z roku 1629
Kaaba v Mekce, která se sedmnáct měsíců po Mohamedově příchodu do Mediny stala směrem muslimské modlitby; současná stavba pochází z roku 1629
Zobrazení Mohameda s zahalenou tváří postupujícího na Mekku s anděly Gabrielem, Michaelem, Israfílem a Azrájílem, ze Siyer-i Nebi
Zobrazení Mohameda s zahalenou tváří postupujícího na Mekku s anděly Gabrielem, Michaelem, Israfílem a Azrájílem, ze Siyer-i Nebi
Ilustrace z díla al-Bírúního Zbývající znamení minulých století, zachycující Mohameda zakazujícího nasí' během poutě na rozloučenou, osmanská kopie z 17. století rukopisu z Ílchánské říše ze 14. století
Ilustrace z díla al-Bírúního Zbývající znamení minulých století, zachycující Mohameda zakazujícího nasí' během poutě na rozloučenou, osmanská kopie z 17. století rukopisu z Ílchánské říše ze 14. století
7 obrázků

Mohamedovi následovníci čelili asi třináct let pronásledování ze strany mekkánských mnohobožců. V roce 622 se on a jeho stoupenci přestěhovali do Mediny, což je událost známá jako hidžra, která označuje počátek islámského kalendáře. V Medíně sjednotil místní kmeny Ústavou Mediny. V roce 629 vytáhl na Mekku s armádou asi 10 000 muslimů a město dobyl s malými ztrátami.

Prameny a odkaz

Smrt Mohameda zobrazená v Siyer-i Nebi
Smrt Mohameda zobrazená v Siyer-i Nebi
Medína Harám za večera
Medína Harám za večera
Hrob Mohameda v komnatách jeho třetí manželky Ájši v Prorokově mešitě v Medíně
Hrob Mohameda v komnatách jeho třetí manželky Ájši v Prorokově mešitě v Medíně
Šaháda vyobrazená v paláci Topkapı v Istanbulu, Turecko
Šaháda vyobrazená v paláci Topkapı v Istanbulu, Turecko
Mohamed u Kaaby se zahalenou tváří, ze Siyer-i Nebi, cca 1595
Mohamed u Kaaby se zahalenou tváří, ze Siyer-i Nebi, cca 1595
Mohamedův vstup do Mekky a zničení model, zobrazené jako plamen, z Bazilova Hamla-i Haydari, Džammú a Kašmír, Indie, 1808
Mohamedův vstup do Mekky a zničení model, zobrazené jako plamen, z Bazilova Hamla-i Haydari, Džammú a Kašmír, Indie, 1808
Frontispis knihy M. Prideauxe La vie de Mahomet (1699), zobrazující Mohameda s mečem a půlměsícem šlapajícího na glóbus, kříž a Desatero přikázání
Frontispis knihy M. Prideauxe La vie de Mahomet (1699), zobrazující Mohameda s mečem a půlměsícem šlapajícího na glóbus, kříž a Desatero přikázání
7 obrázků

Historikové se domnívají, že nejstarší životopisy Mohameda vznikly více než sto let po jeho smrti, proto je jejich spolehlivost předmětem sporů. Muslimská tradice uchovává jeho výroky a činy ve sbírkách hadíthů, které slouží jako prameny islámského práva. Mohamed je také považován za proroka v drúzském náboženství a za Projev Boha v bahájské víře.

V 227 jazycích

ČeštinaDeutschEnglishEspañolFrançaisItaliano日本語PolskiPortuguêsРусскийУкраїнська中文AcehneseAdygheAfrikaansShqipአማርኛOld EnglishAngikaAragoneseAramaicالعربيةMoroccan ArabicEgyptian ArabicAsturianuঅসমীয়াAvaricAzbAzərbaycanbat-smgБашҡортBikolБеларускаяBetawiБългарскиBhojpuriBislamaBanjarবাংলাBolབོད་སྐད་BrezhonegBosanskiBtmБуряадCatalàCdoCebuanoНохчийнکوردیی ناوەندیCorsicanCrimean TatarЧӑваш чӗлхиCymraegDagDanskDgaZazaCentral DusunDivehiΕλληνικάEsperantoEestiEuskaraExtremaduranفارسیPulaarfiu-vroSuomiFøroysktNorthern FrisianFurlanFryskGagauzGan ChineseGaeilgeGcrGàidhligGalegoGuaraniGothicGpeગુજરાતીGaelgHakka ChineseHausaʻŌlelo HawaiʻiעבריתFiji Hindiहिन्दीHrvatskiHaitian CreoleMagyarՀայերենHywInterlinguaIbanBahasa IndonesiaInterlingueIgboIlokoIngushIdoIsvÍslenskaJamaican Creole EnglishLojbanJawaKara-KalpakTaqbaylitJjuქართულიKabardianKbpTyapKgeҚазақшаខ្មែរKanuriಕನ್ನಡ한국어کٲشُرKurdî (kurmancî)KernewekКыргызчаLadinoLatinLbeLëtzebuergeschLezghianLingua Franca NovaLigureLimburgishLldLombardLietuviųLatviešuMadureseMalagasyMariMinangkabauМакедонскиമലയാളംমৈতৈলোন্МонголMossiमराठीMelayuMaltiMirandeseမြန်မာمازرونیNahNeapolitanNeddersass’sch (Nedderlannen)Neddersass’schनेपालीNewariNederlandsNorsk nynorskNorskߒߞߏNyanjaOccitanOloOromooଓଡ଼ିଆИронPangasinanਪੰਜਾਬੀPicardPiemontèisWestern PanjabiپښتوRunasimiRkiRomanyRomânăRusynСаха тылаᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤसंस्कृत भाषाSicilianuScotsSarduسنڌيⵜⴰⵛⵍⵃⵉⵜSrpski (latinica)සිංහලSlovenčinaSlovenščinaChiShonaSoomaaliShqipСрпскиBasa SundaSvenskaKiswahiliSylSzyதமிழ்తెలుగుไทยTürkmen diliFilipinoTalyshToki ponaTürkçeТатарئۇيغۇرچەاردوO‘zbekVenetoTiếng ViệtVolapükWarayWalloonWolofWu ChineseMingrelianייִדישÈdè YorùbáVahcuenghZeelandicⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜzh-yueIsiZulu

Редакція Factograf · Publikováno 14. října 2026 · Částečně podle Wikipedie, CC BY-SA 4.0 · Zdrojový článek