Melilla je autonomní město Španělska na severoafrickém pobřeží, které leží na břehu Středozemního moře a na hranici mezi Marokem a Španělskem vedle marockého přístavního města Beni Ansar. Rozloha města činí 12,3 kilometru čtverečního. Obyvatelstvo tvoří převážně potomci Iberů a Rífanů, menší komunity tvoří sefardští Židé a sindhští hinduisté. Úředním jazykem je španělština, vedle ní se používá rífský jazyk tarífit. Jako enkláva patří mezi zvláštní území Evropské unie a Maroko vůči němu vznáší irredentistický nárok.
Raná historie







Na místě byla fénickými mořeplavci založena obchodní stanice nazvaná Rusadir, poblíž dnešního mysu Tři cesty. V antice a středověku přecházela mezi několika mocnostmi, mezi něž patřily Kartágo, Řím a různé berberské a islámské dynastie. Místo bylo během sporů mezi fezským a tlemcenským královstvím často opuštěno, dokud je v roce 1497 nedobyly křesťanské síly.
Španělská nadvláda






Po dobytí spravoval Melillu společně rod Medina Sidonia a kastilská koruna až do roku 1556. Po větší část raného novověku zůstávala vojenskou posádkou s malou civilní populací. Její území bylo po Wad-Rasské smlouvě z roku 1860 rozšířeno na současné hranice a oblast mezi starou pevností a vnějšími forty se zurbanizovala. Hospodářství podporovala těžba železné rudy ve východním Rífu. Melilla byla obcí provincie Málaga až do přijetí statutu autonomie v roce 1995.
Současný status






Melilla je zvláštním územím Evropské unie a pohyb mezi ním a zbytkem EU se řídí pravidly stanovenými v přístupové dohodě Španělska ke Schengenské úmluvě. K roku 2025 zde žilo 87 067 obyvatel. Město má malé letiště a jeho přístav má trajektová spojení s Málagou, Motrilem a Almeríou. Stejně jako Ceuta je i Melilla předmětem irredentistického nároku Maroka.
