Mefody byl biskup Belokrinické hierarchie v 19. století, působící jako představený Tomska a celé Sibiře. Narodil se jako Michail Michajlovič Jekimov v obci Vydricha a byl vysvěcen na kněze v roce 1867, než byl v roce 1885 povýšen do biskupské hodnosti. Jeho působnost zahrnovala rozsáhlá území, včetně částí dnešní Sibiře a Dálného Východu. Kvůli své náboženské činnosti byl několikrát zatčen a nakonec vyhoštěn do jakutské oblasti, kde zemřel v roce 1898.
Život a působení
Jako biskup Mefody dohlížel na mnoho obcí v různých sibiřských provinciích. Zpravidla pobýval v Michailo-archangelskim klášteře a zřídka jej opouštěl. Jeho působení bylo poznamenáno snahou o organizaci administrativních struktur Belokrinických obcí. Čelil však také vnitřní opozici ze strany místních skupin. Po vysvěcení kněze v roce 1895 byl znovu zatčen a poslán do Viljujsku, kde zemřel.
Uctívání
Ruská pravoslavná starobylá církev ho v roce 2003 kanonizovala jako svatého ve stupni vyznavače. Je uznáván jako místně uctívaný světec. Jeho ostatky, původně pohřbené ve Viljujsku, byly v roce 1908 převezeny na hřbitov v Pavlovsku na základě žádostí starobylých obcí.