Masopust je veselé období na konci křesťanského předpostního času, tvořené předmasopustní nedělí, masopustním pondělím a masopustním úterkem neboli Velkým úterkem, který se v některých oblastech nazývá také Fašank. Obvykle zahrnuje veřejné průvody, pouliční slavnosti a zábavné programy s prvky cirkusu. Propracované kostýmy a masky umožňují lidem na chvíli odložit každodenní identitu, zatímco hostina s pokrmy, jejichž konzumace je během půstu zakázána, jako je maso, mléčné výrobky a sladkosti, dělá z tohoto období čas hojnosti před obdobím postu.
Původ a etymologie












Oslava čerpá z dávných evropských svátků, jako byly řecké Anthesterie nebo římské Saturnálie, během nichž se dočasně rušily společenské hierarchie. Název je tradičně odvozován od pozdnělatinského spojení carne levare, tedy odstranit maso, ačkoli lidová etymologie nabízí výraz carne vale, neboli sbohem masu. Někteří badatelé spojují slovo spíše s masitou hostinou nebo se svátkem Navigium Isidis na počest bohyně Isis.
Náboženské zvyky












Křesťané toto období využívají k úvaze nad tím, jaké oběti přinesou během postu. Na Velký úterý mnozí tradiční věřící rozjímají o provinění, za něž je třeba činit pokání. Kostely pálí loňské požehnané ratolesti z Květné neděle, aby získaly popel používaný na Popeleční středu. Název a zvyky se liší podle regionu: v katolických oblastech a v Řecku se používá označení Carnival, v luterských zemích Fastelavn a v pravoslavných slovanských zemích Maslenica.
