Maslowova hierarchie potřeb je koncepční model potřeb a cílů, které motivují lidské chování, jenž v roce 1943 navrhl americký psycholog Abraham Maslow. Uspořádává pět skupin základních potřeb, od fyziologických potřeb na úpatí až po seberealizaci na vrcholu, a to v hierarchii převažování, což znamená, že vyšší potřeba má tendenci se objevit tehdy, když jsou nižší potřeby z velké části uspokojeny. Tento model se často znázorňuje jako pyramida, ačkoli tento diagram sám Maslow nevytvořil. Je i nadále široce využíván ve vzdělávání, v manažerském vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální práci, jeho empirická podpora je však sporná.
Historický vývoj

Maslow představil tento rámec ve své práci A Theory of Human Motivation z roku 1943, která vyšla v časopisu Psychological Review. Potřeby rozdělil na nedostatkové a růstové. Zdůraznil, že není nutné, aby byla potřeba zcela uspokojena dříve, než se objeví další, a navrhl, že realističtější obraz popisuje klesající procento uspokojení při pohybu vzhůru hierarchií. Zavedl také pojem metamotivace pro lidi, kteří překračují základní potřeby a usilují o neustálé zdokonalování..
Pyramida a její kritici
Známou pyramidu poprvé nakreslil poradenský psycholog Charles McDermid, nikoli Maslow. Od té doby byla navržena i alternativní znázornění, včetně takového, které zobrazuje překrývající se vlny potřeb. Kritici upozorňují, že hierarchii chybí průkazné podpůrné důkazy a že její platnost zůstává sporná, i přestože je v mnoha oborech nadále oblíbeným rámcem.
