Marcus Eremita byl teolog a asketický spisovatel z pátého století, který žil jako mnich. Patřil k antiochijské škole a je často považován za učedníka svatého Jana Zlatoustého. Ve svých spisech se nesoustředil na složité dogmatické spory, ale především se věnoval praktickému duchovnímu životu mnichů. Předpokládá se, že působil jako představený laury v Ankyře, než žil jako poustevník, pravděpodobně v pouštních oblastech u Palestiny, až do své smrti v Ankyře kolem roku 430.
Život a dílo
Jeho literární tvorba se zaměřovala na asketismus, včetně spisů o půstu, pokoře, pokání a duchovním zákonu. Psal také o tématech, jako je křest a vyhýbání se hněvu. Přestože přijímal zavedené církevní dogmata, vytvořil specifická díla, která se zabývala teologickými otázkami, jako je spor proti nestoriánům. Jeho řecké spisy byly široce překládány do syrštiny a arabštiny, čímž oslovily mnoho čtenářů v rámci církve Východu.
Uctívání
Je uznáván jako svatý v katolické a pravoslavné tradici. Jeho spisy zůstávají vlivné v klášterních kruzích, s výňatky zahrnutými ve Filokalii. Pravoslavná církev si ho připomíná 20. května.